Vinaři na Znojemsku hlásí propad úrody o 50 procent. Kvalita hroznů překvapila

  10:30
Letošní sklizeň na Znojemsku byla pro vinaře náročná, zejména kvůli extrémnímu počasí. Vinaři museli začít sklízet téměř o měsíc dříve, protože všechny odrůdy dozrávaly najednou. „Jsme zvyklí, že vinobraní trvá pět až šest týdnů, protože jednotlivé odrůdy postupně dozrávají. Letos to ale bylo úplně jinak. Všechno dozrálo najednou,“ popisuje situaci Lukáš Halkoci z vinařství Halkoci na Znojemsku.

Vinaři jako Lukáš Halkoci přispívají i k rozvoji vinařské turistiky a kulturního dědictví. | foto: Filip Süsenbek

Situace s rychlým dozráváním všech odrůd přinesla obrovskou zátěž pro vinaře, ale kvalita hroznů nakonec překvapila. „Hrozny měly krásné parametry, cukry i kyseliny byly ideální,“ líčí Halkoci.

Na druhé straně však vinaři zaznamenali výrazný pokles sklizeného množství kvůli suchu a vysokým teplotám. „Sklidili jsme zhruba o 50 procent méně než v běžném roce, což je pro nás velká ztráta,“ dodává. Tento výpadek úrody bude mít dlouhodobé dopady na výrobu vína v celém regionu.

Zrušení Znojemského vinobraní

Sklizeň však nebyla jedinou výzvou, se kterou se letos vinaři museli potýkat. Kvůli nepříznivému počasí bylo zrušeno i Znojemské vinobraní, které je tradičně jednou z nejdůležitějších vinařských událostí roku. Každoročně přitahuje desítky tisíc návštěvníků, kteří přijíždějí ochutnat nové ročníky a setkat se s vinaři.

„Pro nás je Znojemské vinobraní klíčovou událostí, protože zde představujeme naše vína a setkáváme se se zákazníky. Zrušení akce je pro nás velká rána, protože přijdeme o důležitý kanál přímého prodeje, který je pro menší vinařství životně důležitý,“ říká Halkoci.

Tato akce má rovněž zásadní vliv na vinařskou turistiku, která je pro region ekonomicky velmi významná. „Vinobraní nejen zvyšuje povědomí o našem vinařství, ale přináší i nové návštěvníky. Ti si rádi kupují víno přímo od vinařů a užívají si autenticitu, kterou jim Znojemsko nabízí. Zrušení této události bude mít dalekosáhlé dopady nejen na nás vinaře, ale i na celou místní ekonomiku,“ dodává.

Vinice na prodej. Moravští výrobci řeší existenční problémy, víno se pije méně

Spotřební daň jako další hrozba

Vedle klimatických výzev čelí vinaři také návrhům na zavedení spotřební daně na tichá vína. Pro menší vinařství, jako je to Lukáše Halkociho, by to znamenalo velkou administrativní i finanční zátěž. „Nejde ani tak o dvacetikorunu, kterou by zaplatil koncový zákazník, ale o nárůst administrativy, již už teď zvládáme s obtížemi. Zavedení spotřební daně by pro spoustu menších vinařství znamenalo konec,“ upozorňuje. „Starší generace vinařů by to prostě nezvládla a spousta menších vinařství by skončila. To by znamenalo ztrátu pestrosti v oboru a dominanci větších vinařských podniků.“

Zavedení spotřební daně by navíc mělo negativní dopad i na vinařskou turistiku, která je důležitou součástí místní ekonomiky. „Turisté si rádi kupují víno přímo od vinařů. Pokud by ale menší vinařství začala kvůli dani zavírat, ztratili bychom autentickou atmosféru, která láká návštěvníky. Pro Znojemsko je vinařská turistika naprosto zásadní. Lidé sem nejezdí jen kvůli vínu, ale kvůli celému zážitku,“ dodává. Tento přímý kontakt je pro vinařství Halkoci důležitý, protože pomáhá budovat dlouhodobé vztahy se zákazníky.

Vinice jako nedílná součást krajiny

Kromě produkce vína přispívají vinice i k utváření krajiny. „Pěstování vína není jen o alkoholu. Vinice jsou součástí našeho kraje, krajiny, kterou chráníme a udržujeme. Víno má zemědělský a kulturní rozměr, což je zcela jiný svět než u lihovin,“ říká Halkoci. Vinice formují krajinu a pomáhají udržet ekologickou rovnováhu v regionu, kde má vinařství dlouhou tradici.

Vinaři se obracejí na Brusel. Chtějí debatu o tichém víně na evropské úrovni

Vinaři jako Lukáš Halkoci přispívají i k rozvoji vinařské turistiky a kulturního dědictví. Jeho vinařství se aktivně podílí na různých akcích, jako jsou festivaly a degustace, které lákají návštěvníky do regionu. „Podařilo se nám navázat spolupráci s dalšími vinaři v okolí. Sdílíme vášeň pro tradiční odrůdy, jako je Veltlínské zelené, které pěstujeme s respektem k místní krajině. Cílem je zvýšit povědomí o těchto odrůdách a přitáhnout k nim pozornost, kterou si zaslouží,“ vysvětluje Halkoci.

Tradice a inovace

Navzdory všem výzvám zůstává Lukáš Halkoci optimistický a nadále se soustředí na inovace. „Jsem prvním vinařem v rodině, takže mě neomezují žádné staré tradice. Mohu se zaměřit na moderní postupy jak ve výrobě vína, tak i v komunikaci se zákazníky,“ uzavírá. Jeho vinařství kombinuje tradiční odrůdy, jako jsou Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský, s moderními technologiemi a přístupy, které mu umožňují být flexibilní a přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

18. ledna 2024

Autor: