„V případě Jihomoravského kraje jde o vodárenské nádrže Opatovice a Boskovice, kde kromě porušení zákazu vstupu a neoprávněného rybolovu často řešíme i nepovolené koupání,“ hlásí mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Klimatická změna a rostoucí význam vodních nádrží pro zásobování obyvatelstva s sebou nesou zvýšenou potřebu péče o ně. Opatovický vodní zdroj dopravuje kvalitní pití pro Vyškov, Bučovice a okolí, zároveň v něm žije mnoho druhů chráněných živočichů, jako jsou škeble či raci. Boskovický zdroj je rovněž chráněný, i když pouze jako záložní.
Vyčíslit počet těch, kteří porušují zákazy, je podle Chmelaře prakticky nemožné, protože kolem nádrží nejsou turnikety. „Když ale pravidelně provádíme kontrolu, vidíme, jaký je tam pohyb. Ve srovnání s předcházejícími lety se loni zvýšil počet zjištěných porušení zákazu vstupu přibližně o padesát procent,“ informuje mluvčí.
U některých nádrží v povodí Moravy jde o jednotky lidí měsíčně, avšak skutečný počet je mnohem vyšší. Rybáři navíc často pytlačí na nepřístupných místech. „Proto je velice obtížné se k nim dostat a úspěšně je chytit. Ostraha vodárenských nádrží se navíc často potýká s verbálním a nezřídka i fyzickým násilím,“ podotýká Chmelař.
Pokuta až 20 tisíc
Protože není v silách Povodí provádět kontroly každý den na všech nádržích, spolupracuje s policií, případně se strážníky. „Zátahy“ se konají nepravidelně v průběhu dne i noci jak na březích, tak s pomocí člunů z vodní plochy. „Této spolupráce si velice ceníme, protože policisté v uniformách mají širší kompetence, větší respekt a více technických prostředků, než má například rybářská stráž,“ oznamuje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Třeba při nedávné dvouhodinové kontrole na Vysočině, do níž se zapojilo devět hlídek, psovodi a dron, se však nikoho „vyhmátnout“ nepodařilo.
Brněnské přehradě škodí splašky od chatařů, kanalizace by však vyšla draho |
Pokud se tak stane, případ putuje do přestupkového řízení místně příslušným vodoprávním úřadům. To je také v podstatě to jediné, na čem se mohou podílet radnice, na jejichž území vodní zdroje leží. Jak vysvětluje mluvčí Městského úřadu Vyškov, jeho odbor životního prostředí není personálně vybavený k tomu, aby mohl něco takového kontrolovat. „Je to věcí ostrahy či hrázného, jednoduše správce, tedy Povodí Moravy. Pokutu můžeme uložit pouze za vstup do ochranného pásma vodního zdroje,“ přibližuje Michal Kočí s tím, že tato sankce může činit až 20 tisíc korun.
Stejné je to v Boskovicích. „Nepovolené koupání a porušení zákazu vstupu na přehradu řeší zejména Povodí, které zde má svou službu určenou k hlídání přehrady. Městská policie pomáhá v případě, kdy je o to požádána. Což se stávalo v loňském roce, letos jsme ještě žádný podobný případ nezaznamenali,“ přibližuje vedoucí boskovických strážníků David Krátký.
Dravci versus kaprovití
Zákon hovoří o pásmech ochrany ve dvou stupních. První leží v bezprostředním okolí nádrže a na hladině, aby ji lidé neznečišťovali. Druhé se nachází v širším okolí, odkud může do zdroje přitéct voda, a nesmí se tam tak třeba používat přípravky při zemědělské a lesnické činnosti.
„Cílem kontrol je ochrana kvality vodních zdrojů, která je ohrožována porušováním zákazů rekreace a rybolovu. Konkrétně neoprávněný rybolov přímo ohrožuje vyváženou rybí obsádku, kterou ve vodních nádržích skládáme tak, aby v co největší míře napomáhala zlepšovat jakost vody a snižovat míru eutrofizace (obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor – pozn. red.),“ vysvětluje Gargulák.
Zmenšený průtok řek a vypouštění odpadních látek zabíjí ryby ve velkém |
Jak přibližuje Jan Grmela z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně, rybáři mohou legálně lovit jen v rybníku nebo rybářském revíru. Zmíněná pečlivě vybraná, takzvaná účelová rybí obsádka je společenstvo zejména dravých druhů ryb cíleně poskládané tak, aby potlačovalo nekontrolované množení drobných kaprovitých ryb, jež se živí zooplanktonem. Ten totiž filtruje vodu od mikroskopických řas. Na zooplanktonu si pochutnává třeba plotice obecná.
„Rybářské hospodaření na vodárenských nádržích spočívá v udržení co nejmenší početnosti těchto nežádoucích druhů ryb, aby se zooplankton zachoval v co největším množství. Takže se hospodaří s dravci jako štika nebo candát. Jenže ti jsou pro pytláky velmi atraktivní kvůli kvalitě masa,“ popisuje Grmela. Pokud rybáři dravce ve vodě vychytají, přemnoží se nežádoucí druhy ryb a s tím se zhorší kvalita vody.
