Pod světly reflektorů se potkalo okolo 150 účinkujících ze současnosti i minulosti. Divákům v galaprogramu představilo charakterový průřez všeho, čím Ondráš za svou dlouhou existenci prošel.
„Součástí budou programová čísla, s nimiž Ondráš opravdu velice dlouho nevystupoval. Pochází skutečně z úplného začátku souboru,“ lákal před sobotním vystoupením vedoucí uměleckého úseku Lukáš Bednařík.
Vojenský umělecký soubor (VUS) Ondráš, který je dnes zřizovaný ministerstvem obrany, vznikl v roce 1954 víceméně z lásky. Slovenští branci na základní vojenské službě v Olomouci ze stesku po domovině připravili pro své druhy vystoupení, kde předvedli své tradice. Původně pod názvem Vojenský soubor písní a tanců Jánošík pak kolektiv hned začal sbírat ocenění.
O necelé tři roky později se přesunul do Brna, kde zůstává dodnes. Zatímco mužská část se rekrutovala z vojáků, ženy soubor zpočátku nabíral u tamní Královopolské strojírny. Koncept Jánošíka se postupně přesunul od konzervace ryzího folkloru ke stylizované jevištní úpravě, tradice se však drží stále.
Během své existence Jánošík přestál mnohé krize včetně období let 1968 až 1969, kdy se málem rozpadl. Po rozdělení Československa v roce 1993 přijal jméno po beskydském zbojníkovi a formálně vznikl jako VUS Ondráš.
V umění nemůže být demokracie, říká „veterán“ vojenského souboru Ondráš |
Velké otřesy si zažil také v roce 2008, kdy média přinesla informaci o záměru tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09) soubor zrušit. Překvapení umělci i jejich fanoušci napnuli síly a parlament obdržel petici s dvacítkou tisíců podpisů „Za záchranu Ondráše“. Vláda padla a nový ministr obrany Martin Barták (nez.) rozhodl, že jediný český poloprofesionální folklorní soubor zůstane zachován.
Jen v poslední dekádě vystoupil Ondráš pro více než 800 tisíc diváků v tuzemsku i v zahraničí. Od svého vzniku rovněž spolupracoval s řadou významných osobností či uměleckých těles, například Jarmilou Šulákovou, Jožkou Černým, Janem Rokytou, Slovenským ľudovým umeleckým kolektívem či Ústřední hudbou armády České republiky. Ředitelem je od roku 2003 podplukovník Aleš Krkoška. Mezi ostatními členy nicméně od zrušení povinné vojenské služby v roce 2004 převažují civilisté.
A láska spojuje soubor dodnes. Věta, že Ondráš je jedna velká rodina, se opakuje tak často, že už je i pro mnohé členy obrovským klišé. Přesto zůstává pravdivá. Bednařík to přirovnává k vazbám, které vznikají na vojně. Čas strávený mimo soubor nehraje roli. „I při setkání s úplně nejstaršími generacemi ještě z dob Jánošíka, s nimiž už moc osobní vazbu nemáme, je pořád cítit vzájemný respekt. I když se neznáme, stále patříme do rodiny, která vzešla z jednoho,“ podotýká.
