Neštěstí způsobila exploze uvnitř teplárny v Zábrdovicích. V osudný večer explodoval uhelný prach, který přímo na místě usmrtil čtyři dělníky. Dalších 28 zraněných převezli záchranáři do brněnských nemocnic, kde čtrnáct z nich svůj boj o život prohrálo.

„V té době jsem naštěstí nebyl v práci. Přišel jsem večer domů a viděl jsem velký záblesk. Druhý den v sobotu mi bylo řečeno, že se mám dostavit do práce. Tam jsem zjistil, že došlo k výbuchu,“ líčí po půl století pro MF DNES muž, který tehdy v teplárně pracoval jako elektrikář. Tenkrát mu bylo 25 let. Jeho jméno redakce zná, ale na jeho přání jej neuvádí.

Tragédie kvůli cigaretě. Před sto lety zahynulo při explozi v dole Kukla 26 lidí

Svědci, kteří explozi zahlédli, se shodovali, že se ozvala obrovská rána a několik přilehlých brněnských oblastí ozářilo intenzivní světlo. Detonaci zpozorovali i brněnští hasiči ve svém hlavním sídle v Lidické ulici a okamžitě vyrazili na místo.

„Muži v přilbách předváděli v nepřehledném terénu a za stálého nebezpečí dalších výbuchů pravé ukázky lidské statečnosti,“ popsal Brněnský večerník v pondělí 3. března 1975 práci celkem 150 profesionálních, dobrovolných a armádních hasičů.

Likvidace rozsáhlého požáru, který zasáhl plochu o rozloze 5 400 metrů čtverečních, trvala tři dny. Zasahující hasiči získali za odvahu a duchapřítomnost velitelskou pochvalu.

„Rychlým a obětavým zásahem zabránili dalším ztrátám na lidských životech a ještě větším škodám způsobeným požárem,“ napsal tehdejší velitel Veřejného požárního útvaru. Sedm hasičů včetně velitele směny Antonína Mináře obdrželo dokonce vyznamenání od prezidenta.

Později vyšetřovatelé zjistili, že výbuch způsobilo nekvalitní uhlí dovážené kvůli nízké ceně z Polska. Při jeho rozemletí na prach, jenž se dopravoval do zásobníků a kotlů, se totiž v mlýnici uvolňovalo větší: množství těkavých látek, které po smísení se vzduchem vytvořily výbušnou směs. Protože dopravníky ani zásobníky pořádně netěsnily, pronikal prach prakticky všude a vzhledem k jeho výbušnosti stačila k tragédii jiskra nebo zapálená cigareta.

Škody po požáru byly vyčísleny na 50 milionů korun, což v té době byla astronomická suma. Teplárnu ve Špitálce pak bylo potřeba dát co nejrychleji opět dohromady.

„S kolegy jsme hledali způsob, jak prostory osvítit. Celá budova byla bez světla, bez elektřiny. Kvůli požáru se to hned nedalo řešit. Sešli jsme se až v pondělí, abychom mohli na vzniklých problémech začít pracovat,“ vzpomíná bývalý elektrikář.

Dva mrtví při výbuchu kotle

Výpadek elektřiny a tepla zasáhl značnou část města včetně řady domácností. Díky podniku v ulici Špitálka, který zahájil provoz už 4. prosince 1930, se přitom Brno stalo prvním městem v Československu s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Nový provoz dokázal už po svém otevření zásobovat osm textilních továren, jeden obytný dům a také pivovar Starobrno. Postupně se jeho dosah rozšiřoval.

Okamžitě po tragické události byl odvolán ředitel Osvald Trávníček, který byl později poslán na čtyři roky do vězení. O jeden rok kratší trest obdrželi šéf provozu, vedoucí údržby a vedoucí mlýnice. Podmínku pak dostal hlavní mechanik podniku Jihomoravská energetika.

Výbuch uhelného prachu a následný požár zcela zničily teplárnu v Brně na Špitálce. (28. února 1975)

Po ničivém požáru přešla teplárna z černého uhlí na zemní plyn, ani to však nezabránilo dalšímu neštěstí – 20. listopadu 1978 opravovali dva dělníci dvaadvacetimetrový kotel, do nějž někdo nechal pustit plyn ještě před dokončením práce. Při následném výbuchu oba muži zahynuli, z původního kotle nic nezůstalo.

„Při této tragédii jsem bohužel byl v práci. Nevzpomíná se mi na to dobře. Pamatuju si z toho dne skoro všechno, zemřeli tam lidé. Je to bolestivé a nerad o tom mluvím,“ podotýká někdejší elektrikář.