Nyní vyšlo najevo, že za tím bylo ujednání s Prahou o tom, že dvě největší česká města nebudou stavět sportovní kolbiště, která by si vzájemně konkurovala. „Dohodli jsme se, že se naopak u těchto významných sportovišť vzájemně podpoříme,“ uvedl pro MF DNES brněnský radní pro oblast sportu Tomáš Aberl (TOP 09).
V Brně tak nevznikne vodácký kanál, který hodlá vybudovat hlavní město v Troji. Ten současný totiž podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) už neodpovídá parametrům pro mezinárodní závody. Praha naopak upustí od zvažované stavby cyklistického velodromu, který se v kombinaci s atletickou halou plánuje v Brně v sousedství plaveckého stadionu za Lužánkami.
Nový fotbalový stadion bude na výstavišti, rozhodlo Brno. Slíbilo i velodrom |
Aberl přiznává, že dalším důvodem jsou i možnosti financování ze strany státu prostřednictvím Národní sportovní agentury. Zástupci obou měst věří, že díky koordinaci se jim podaří získat na své projekty vyšší dotaci. „Dohodli jsme se také, že naše města budou v užším kontaktu, který může přinést synergii, bude-li potřeba vystupovat ve věcech sportovní infrastruktury například i právě vůči státu,“ poznamenal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Tento postup nicméně rozlítil vodáky, kteří o tiché dohodě Brna s Prahou a s ní souvisejícím pohřbení kanálu dopředu nic nevěděli. „Toto je pro Brno typické. Plánují se tu jen megalomanské projekty,“ zlobí se Bohuslav Šamánek, předseda oddílu Kanoe Klub Spoj Brno s více než sedmdesátiletou tradicí, v narážce na sedmimiliardovou investici do hokejové arény vznikající na výstavišti.
Zároveň upozornil, že na celé Moravě není kde na divoké vodě trénovat ani závodit. „Považuji až za zázrak, že se na olympiádu nominovala naše členka Gabriela Satková,“ zmínil úspěch dvaadvacetileté závodnice.
Plánovala se i krytá sjezdovka
V koši tak rozhodnutím města skončila zpracovaná studie s líbivými vizualizacemi za půl milionu korun, stejně jako ta předchozí z dob sociálnědemokratického primátora Romana Onderky, která pro změnu počítala s vodáckým kanálem v Horních Heršpicích.
Zmařené brněnské studie
|
V Brně přitom zdaleka nejde o jediný sportovní projekt zmařený změnou názoru vedení města. Před časem radní zařízli i plánované multifunkční sportoviště za Lužánkami, které mělo vyrůst na místě bývalého zimního stadionu a jehož součástí měl být i rychlobruslařský ovál. Studie a projekty, které vyšly na více než 2,5 milionu, jsou nyní uložené v šuplíku, kde se na ně bude nejspíš už jen prášit. Totéž platí i v případě atletické haly v bohunickém kampusu, na jejíž přípravu vydalo město takřka 38 milionů.
Někteří si možná vzpomenou i na kuriózní plán s krytou sjezdovkou za stovky milionů po vzoru Dubaje, o němž vedení Brna v roce 2018 zcela vážně hovořilo. Zároveň ovšem tvrdilo, že do sjezdovky nechce dát ani korunu a veškeré náklady ponese soukromý investor.
Tento záměr stále zmiňuje i koncepce sportu města Brna na roky 2018 až 2030, která se však podle Aberla aktualizuje, protože v řadě ohledů už neodpovídá aktuální politice vedoucích představitelů města.
Brno jako Dubaj? Radní chtějí mít ve městě bez sněhu krytou sjezdovku |
Investované peníze i energie vyšly nazmar také v Praze v případě velodromu, který nakonec vznikne jen v Brně. Český svaz cyklistiky je však především rád, že se nové dráhy dočká, konkrétní lokalita je pro něj vedlejší. „Pražským cyklistům to může být líto, ale mají zase jiné benefity z toho, že jsou v hlavním městě,“ poznamenal za svaz jeho šéf marketingu a komunikace Štěpán Klíma.
Nový sportovní stánek je však stále teprve na začátku. V minulosti už sice vznikly studie a vizualizace velodromu za víc než deset milionů, ty však počítaly s jeho umístěním v Komárově. Po přesunu za Lužánky se musí začít nanovo.