1 Snad to upozorní na naši situaci, věří šéfka hospicu

Medaili Za zásluhy 1. stupně v oblasti kultury převzala ředitelka dětského hospice Dům pro Julii a zakladatelka stejnojmenné neziskové organizace Radka Vernerová. Letos v srpnu po skoro sedmi letech plánování a zařizování otevřela v Brně první hospic v Česku určený pro děti, jenž má za úkol pomáhat rodinám, které pečují o nevyléčitelně nemocné děti.

„Vyznamenání mě velmi těší, považuji to za velkou poklonu všem, kteří se na vzniku a provozu Domu pro Julii podíleli a podílejí. Chápu toto ocenění zároveň tak, že nejvyšší představitel České republiky tímto upozorňuje na důležitost takových projektů. Především na potřebu legislativních a finančních změn, které by zajistily dostupnost a udržitelnost komplexní paliativní péče o děti a mladé dospělé s život limitujícím nebo ohrožujícím onemocněním,“ řekla Vernerová.

Dětský hospic má i místnost k rozloučení. Nese odkaz zemřelé holčičky Julie

2 Ocenění je pro všechny mé kolegy, říká ekoložka

Yvonnu Gaillyovou, ekoložku a expertku na ochranu životního prostředí, spoluzakladatelku a dlouholetou ředitelku brněnského Ekologického institutu Veronica, vyznamenal prezident medailí Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

„Je velice vzácné, že se oceňují lidé z občanské společnosti. Vnímám, že je to veliká odměna pro všechny kolegy, se kterými spolupracuji na ochraně klimatu, přírody a životního prostředí. Ocenění považuji právě s ohledem na zásluhy v neziskovém sektoru, z něhož jsem po revoluci nikdy neodešla, za zázračné,“ okomentovala vyznamenání ekoložka, jež stála u zrodu Evropské asociace ekologických poraden a na rozvoji environmentálního poradenství se podílí i dnes.

Trochu jiné vánoční rady. Nekupujte stále igelitky a šetřete jídlem

3 Neúnavná bojovnice za lidská práva

Už ve třetím ročníku studií na filozofické fakultě v Brně se ocitla za mřížemi za „podvracení republiky“ kvůli organizování letákové akce k volbám a šíření samizdatu. Ani to však brněnskou rodačku Annu Šabatovou v boji proti minulému režimu neodradilo. Stala se signatářkou Charty 77 a v roce 1986 i její mluvčí. V ochraně lidí před nespravedlností pokračovala dál i po pádu komunistického režimu, kdy byla ombudsmankou. A právě za zásluhy v rozvoji lidských práv, ale i demokracie a humanity jí prezident Pavel propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

„Annu znám od jejích osmnácti let a jsem přesvědčen, že vyznamenání je ve velmi dobrých rukou. Nejvíce na ní oceňuji, že byla vždy svá a až dodnes si pevně stojí za svými názory,“ sdílel svou radost někdejší disident Milan Uhde, jenž je od minulého roku držitelem stejného řádu.

Ombudsmanka Anna Šabatová byla výraznou tváří disentu

4 Odměna za zázraky při léčení

Na nohy postavila už stovky malých dětí, jež kvůli zdravotním problémům zůstaly ochrnuté. Za to, že jim i jejich rodičům vrátila naději na první kroky, si Emilie Vallová vysloužila medaili Za zásluhy.

„Já jsem obyčejný člověk, pocházím z malé dědinky a získat takové ocenění i zažít osobní setkání s prezidentem i paní Pavlovou byl pro mě famózní zážitek,“ vylíčila své dojmy ze slavnostního předávání.

Ordinaci v Tišnově na Brněnsku otvírala v roce 1994, díky svému přístupu a využití Vojtovy metody se za třicet let stala velmi vyhledávanou a její ohlas doteď láká domácí i zahraniční pacienty.

Žena rozhýbala stovky ochrnutých dětí, její léčebna láká i cizince

5 Bránil národ za války i po nástupu komunistů

Armádní generál a ministr národní obrany londýnské exilové vlády Sergěj Jan Ingr byl oceněn in memoriam nejvyšším vyznamenáním, Řádem Bílého lva, za vynikající velitelskou a bojovou činnost za druhé světové války. Rodák z Vlkoše u Kyjova byl při mobilizaci v roce 1938 velitelem jednotky bránící hranici s Rakouskem, při obsazení Československa německou armádou se stal zakládajícím členem odbojové organizace Obrana národa.

V červnu 1939 odešel po výzvě prezidenta Edvarda Beneše do pařížského exilu, kde vybudoval Československou vojenskou kancelář, jejíž vojska se spolu s Francouzi účastnila bojů na Marně, Seině a Loiře. Po vzniku exilové vlády v Londýně v červenci 1940 se stal jejím ministrem národní obrany. V roce 1949 spoluzaložil Radu svobodného Československa, jejímž cílem bylo po komunistickém převratu obnovit demokracii v zemi. Zemřel na infarkt v Paříži 17. června 1956.

6 Bojoval ve Francii i Anglii

Další in memoriam oceněnou osobností je Josef Keprt, jenž byl pilotem 312. československé stíhací perutě a 96. britské perutě nočních stíhačů RAF. Muž oceněný mnoha vyznamenáními včetně francouzského a britského se narodil 28. června 1910 v Brně-Husovicích a zemřel 29. července 1976 v Brně, kde je pochován na Ústředním hřbitově.

V červnu 1939 odešel se skupinou přátel ilegálně přes Polsko do Francie, kde absolvoval stíhací výcvik a posléze byl zařazen ke stíhací skupině francouzského letectva a přispěl k sestřelu nejméně dvou nepřátelských strojů. Po porážce francouzských sil zamířil do Velké Británie, kde ve službě na stíhačkách pokračoval. Přežil dokonce i zřícení stroje kvůli poruše. Po návratu do vlasti byl umístěn k Letecké vojenské akademii v Hradci Králové.

Oceněné vybral Pavel důstojně, chválí politologové. Neshodnou se na projevu

7 Spisovatel odkrývá novodobé dějiny

Boskovický rodák Pavel Kosatík se ve své kariéře spisovatele, scenáristy a publicisty věnuje hlavně novodobým dějinám Česka a Slovenska. S psaním začínal u sci-fi, později přešel do novin. Do svých textů zpracoval například příběh Pražské defenestrace, Jaroslava Preisse, Emila Zátopka, Jana Masaryka i jeho otce a řady dalších. Byl oceněn medailí Za zásluhy 1. stupně v oblasti kultury.

8 Kněz pomáhá lidem s postižením

Řád Tomáše Garrigua Masaryka 4. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva pak prezident propůjčil knězi Josefu Suchárovi. Brněnský rodák působí v královéhradeckém biskupství a je spoluzakladatelem Sdružení Neratov. To se zaměřuje na pomoc lidem s postižením a pomáhá při obnově poutního místa ve vysídlené vsi.