Na jižní Moravě platí zákaz ohňů i pyrotechniky, k šířící se zkáze stačí málo

  12:32
Pro celý Jihomoravský kraj platí výstraha před požáry. Hejtman Jan Grolich zakázal venkovní ohně i další rizikové aktivity. Pole či lesy tu hoří několikrát denně, vrcholné nebezpečí nastane o víkendu.

Strniště a pole poblíž Újezdu u Rosic na Brněnsku v úterý odpoledne zachvátily plameny. Hořelo na ploše 100 krát 200 metrů a hasiči museli vyhlásit druhý stupeň poplachu. Jen o chvíli později podobně vytáhli proti požáru kombajnu a polního porostu nedaleko Lhoty u Lysic na Blanensku.

Ještě o stupeň vyšší poplach zapříčinily minulý týden plameny pohlcující pole u Přibic na Brněnsku. Zhoubný oheň se kvůli větru šířil tak rychle, že do akce musel vrtulník s hasicím vakem. Požár způsobený zemědělským strojem pracujícím na poli zasáhl strniště a stojatou řepku na ploše asi 300 krát 500 metrů.

Podobné případy se na jižní Moravě stávají v aktuálních parnech hned několikrát denně. Na zvýšené nebezpečí požárů upozorňuje už několik dní výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platící až do odvolání pro celý kraj. „Převažuje suché teplé počasí, i vegetace je už sušší. To jsou vhodné podmínky pro vznik a šíření případných požárů,“ konstatuje Peter Hruška z brněnské pobočky ČHMÚ.

Po žádosti hasičů včera vyhlásil pro celé území kraje dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru také hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Rozhodnutí odůvodnil současnou meteorologickou situací s nedostatkem dešťových srážek a nárůstem počtu požárů po celé jižní Moravě.

„Je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň, kouřit s výjimkou elektronických cigaret, odhazovat hořící nebo doutnající předměty a používat zábavní pyrotechniku a jiné obdobné výrobky,“ oznámil Grolich. O mimořádnosti opatření svědčí, že k němu naposledy jeho předchůdci ve funkci přistoupili v letech 2015 a 2017.

Nízká vlhkost paliva

Od začátku července hasiči řešili už 63 požárů. Ne všechny byly přírodního rázu, jednalo se třeba i o hořící auta či odpad. „Přírodních požárů bylo šestadvacet, loni za stejnou dobu čtrnáct,“ upřesňuje mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Téměř dvojnásobné navýšení dává tušit, že za současných podmínek stačí ve vyprahlé krajině málo – třeba odhozený nedopalek cigarety či malá jiskra – a průšvih v podobě rychle se šířící zkázy může být na světě. K vysušené vegetaci a půdě se totiž přidávají také vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. „Pokud do toho ještě fouká vítr, riziko samozřejmě výrazně roste,“ podotýká bioklimatolog Miroslav Trnka z projektu Intersucho a Ústavu výzkumu klimatické změny Akademie věd ČR.

Podyjí může zachvátit požár stejně jako České Švýcarsko, varuje klimatolog

Nejvíce jsou nyní ohroženy lesy, porosty se suchou trávou a plochy zemědělské půdy. Rizikové jsou také sklady sena, slámy a obilovin, stejně jako místa, kde se provádějí činnosti související se sklizní i naskladňováním pícnin a obilovin.

Podle dat z portálu FireRisk (v překladu riziko požáru) ještě ve středu platí středně vysoké riziko šíření požárů, což je druhý nejvyšší stupeň. Od středečního odpoledne bude postupně klesat, v pátek však začne opět šplhat nahoru a přes víkend pak bude ve velké části kraje platit dokonce extrémní nebezpečí šíření plamenů.

Půjde hlavně o oblasti na Brněnsku, Znojemsku a Hodonínsku. V lesích u Brna je momentálně vlhkost paliva, které by při vzniku požáru hořelo, pod deseti procenty. „To je prahová hranice pro to, že požár vznikne velmi snadno. Jinými slovy: není problém to zapálit,“ varuje Trnka.

Nedbalost, poruchy i úmysl

Výrazné zlepšení současné situace navíc meteorologové v nejbližší době nečekají.

„Místy se mohou objevovat přeháňky a bouřky, takže riziko se lokálně může přechodně snižovat tam, kde více naprší. V pondělí třeba spadlo z bouřky více srážek v okolí Znojma, ale byla to jen malá plocha území. Výraznější plošné srážky příliš nečekáme, proto zatím výstraha zůstává v platnosti,“ informuje Hruška.

Vyprahlé obce spasí vrty a napojení na vodovody, pitnou vodou se nesmí zalévat

Blesky vznikající při bouřkách mohou paradoxně požáry i způsobit, v přírodě však za jejich vznikem v naprosté většině případů stojí lidský faktor. Často se jedná o nedbalost například při odhození nedopalků nebo nepozornost třeba při pálení klestí. Na vině bývá i selhání zemědělské techniky při práci na polích nebo úmyslné jednání.

„Lidský faktor je specifický v tom, že dost často požár umístí do místa, kde by nevznikl, a za podmínek, při nichž by nevznikl. Když při větru někdo zapomene oheň, nechá ho bez dozoru rozhořet, neuhasí sirku nebo někde odletí jiskra, jde o situace, při kterých o přirozené příčině nemůže být řeč,“ sděluje Trnka.

Odborníci za stávající situace doporučují chovat se v přírodě opatrně. V nynější době letních prázdnin a dovolených se do ní vydává mnohem víc lidí než obvykle, o to by měli být návštěvníci obezřetnější a řídit se místními vyhláškami a zákazy.