V Brně operovali malého Olivera, kvůli nemoci mozku měl až sto záchvatů denně

  13:56
Vzácné onemocnění mozku postihlo malého Olivera, který jen 17 hodin po svém narození letos v lednu prodělal první epileptický záchvat. A pak následovaly další a další. Jejich počet vystoupal až na sto denně, trvaly zhruba od dvou minut až do půl hodiny. Speciální zákrok, který by měl chlapci zajistit plnohodnotný život, provedli v červnu lékaři brněnské fakultní nemocnice.

„Každý den jsem brečela, protože jsem nevěděla, co mám dělat,“ zavzpomínala s dojetím chlapcova maminka Natálie Pomklová.

Příčinou takto častých epileptických záchvatů dítěte bylo vzácné onemocnění hemimegaencefalie, při kterém Oliverovi rostla jedna ze dvou mozkových hemisfér nadměrně více než druhá.

„Jedna hemisféra je velká a není dost dobře funkční. Způsobuje tak opakované epileptické záchvaty a má špatný vliv i na tu druhou zdravou hemisféru,“ přiblížil nemoc Martin Smrčka, přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), podle nějž mohou onemocněním trpět jeden až dva lidé v Česku.

Kromě zmíněné epilepsie se u takových pacientů může objevit škála dalších neurologických problémů, jako je mentální retardace nebo motorické poruchy.

U takto závažného případu, jakým byl právě Oliver, bylo jasné, že zmírnit záchvaty může jen chirurgický zákrok, takzvaná hemisferotomie. „Kdyby operace provedena nebyla, byl by Oliver těžce hendikepovaným, a pravděpodobně ležícím, pacientem,“ poznamenal Ondřej Horák, primář Kliniky dětské neurologie FN Brno.

Půlroční čekání kvůli snížení rizika

Lékaři nicméně museli počkat, až bude mít Oliver alespoň půl roku, aby zmírnili riziko, které zmíněná operace přináší. Mezitím se spojili s odborníky ze Švýcarska, zejména s tamním lékařem Karlem Schallerem, jenž těchto operací provedl již téměř čtyřicet, a v červnu pak společně chlapce operovali.

Zákrok trval dvě hodiny. Jeho podstatou bylo přerušení spojů mezi oběma hemisférami, aby výboje ze záchvatů nemocné části mozky nemohly prostupovat do té zdravé.

„Operace se krásně povedla, naštěstí nemá žádné následky. Směje se, žvatlá, hýbe se, kope. Když s ním mluvím, tak se za mnou otáčí a hezky se usmívá. Díky všem doktorům jsem teď moc šťastná. Konečně jsme po dlouhé době s malým doma,“ oddechla si Pomklová.

I podle odborníků má chlapec našlápnuto na plnohodnotný život. „Rodina ocení operaci i za pět šest let, kdy to děťátko bude samostatně mluvící, chodící a bude mít nějakou přijatelnou mentální schopnost, byť to třeba nebude úplně stoprocentně samostatné dítě,“ dodal Horák.

Autor: