To přiznává v nově zpracovaném strategickém rozvojovém plánu i vedení zoo v čele s ředitelkou Radanou Dungelovou. „Celý areál působí dojmem neupravené a neudržované zoo,“ uvádí se v dokumentu, který si klade za cíl dostat brněnskou zahradu do pěti nejnavštěvovanějších v Česku. Dnes ji předčí i ty v mnohem menších městech, jako jsou nedaleká Jihlava či Liberec.

Na papíře se může zdát, že současná ředitelka si tak trochu vyřizuje účty se svým předchůdcem Martinem Hovorkou. Ostrá slova o rezignaci na jakoukoliv údržbu střídají ta, že je „až neuvěřitelné“, že se nepodařilo naplnit dva zásadní cíle strategie z roku 2003, tedy aby zoo dosáhla na půl milionu návštěvníků ročně a dokázala si z poloviny vydělat na svůj provoz.

V zoo to vře kvůli zabití bizona, ředitelce vyčítají i krvavou stopu a ztrátu masa

„Za mě se nic nezanedbávalo,“ odmítá Hovorka kritiku a pasáže v dokumentu označuje za výmluvy nebo dokonce přímo za lži. Naopak tvrdí, že současné vedení provoz zahrady na Mniší hoře nezvládá a ta proto přinejmenším stagnuje.

Faktem však je, že ze zoo v Bystrci dlouhodobě mizí zvířata, na něž byli návštěvníci zvyklí. Patří mezi ně šimpanzi, orli, levharti nebo lachtani. A mimo dosah návštěvníků je dnes i zmíněná medvědice Cora jakožto hlavní lákadlo. K jejímu výběhu se turisté už více než rok a půl nedostanou kvůli opravě nestabilního svahu. „A bohužel se to nezmění ani v této sezoně,“ sděluje Dungelová. Podle ní se při průzkumu drolící se skály ukázalo, že se bortí ve větší ploše, než se původně předpokládalo. A zoo teprve začíná hledat firmu, která další práce provede.

Právě z ledních medvědů chce Brno opět udělat svou hlavní atrakci. Ostatně kvůli tomu „obětuje“ i jejich hnědé příbuzné, na jejichž místo se ti s bílým kožichem rozšíří. „Jakkoliv se to zdá nesympatické, zoo díky tomu získá impozantní skupinu těchto zvířat,“ míní Dungelová. O dovozu dalších jedinců, kteří ve volné přírodě žijí v mrazivé Arktidě, už vyjednává se zoologickými zahradami v Německu.

Hluchá místa jako výhoda

A nebudou to jediná zvířata, která v Brně přibudou. Novou expozici chce tým Dungelové vytvořit i pro levharty na jednom z dnes hluchých míst, jichž je v zoo celá řada. Návštěvník totiž nyní prochází stovky metrů po cestách, kolem nichž není nic k vidění. Ředitelka v tom aspoň vidí výhodu, že je nové ubikace kde stavět. „To je i případ orla kamčatského, kterému chceme novou voliéru vystavět v jednom z takových míst,“ přibližuje.

Šimpanzi v Brně dostali pavilon, ale není bezpečný. Desítky milionů přišly nazmar

Mezi budoucí atrakce, které dokument zmiňuje, patří i hrošíci liberijští, nosorožci nebo dželady. Poslední zmínění primáti najdou domov po přestavbě nepovedeného pavilonu plánovaného původně pro šimpanze. Ukázalo se však, že tento druh opic v něm kvůli bezpečnosti nemůže být, protože by jedinci mohli snadno utéct nebo házet kameny po návštěvnících či po sobě navzájem.

„Zoo Brno také připravuje expozici pro kolonii tučňáků o rozloze nejméně 300 metrů čtverečních, optimálně pro alespoň padesát jedinců. V rámci expozice vznikne velký bazén s adekvátní plochou přilehlé souše a celek oživí celý vstupní prostor do areálu zahrady,“ stojí dále ve strategii na příštích patnáct let.

Záměry převyšují půl miliardy

Právě vstup je dnes největší slabinou celé zoo. Ten stávající se měl v minulém roce upravovat, jenže dosud se nekoplo do země. Zahrada stále čeká na to, jestli dostane dotaci, která je nezbytnou podmínkou. Jasno by mělo být během následujících týdnů.

A podle náměstka brněnské primátorky Filipa Chvátala (KDU-ČSL) je pozadu i příprava zbrusu nového důstojného vstupu, o němž se mluví více než dvacet let. „Letos by snad mohly být dokončeny projekční práce,“ doufá s tím, že již zredukované plány na nový vstup s parkovištěm a lávkou, která zamíří k expozici ledních medvědů, vyjdou na bezmála čtvrt miliardy korun.

Nová šéfka Zoo Brno vsadí na pohodu zvířat, končící ředitel má výhrady

To vůbec není málo a ambiciózní plány operují i s dalšími desítkami nebo dokonce stovkami milionů. Chvátal sice říká, že se počítá i s dotacemi, i tak však půjde o jednoznačně výraznější finanční injekci z rozpočtu města oproti minulosti. Dungelová odhaduje, že záměry převyšují půl miliardy korun.

„Jestli Brno takové peníze skutečně do zoo dá, bude to jedině dobře. Jsem zvědavý, kde na to vezme, protože mně nikdy nikdo žádné velké peníze z magistrátu nedal,“ podotýká Hovorka. Podle svých slov musel hospodařit s tím, co měl, a proto nedokázal splnit stanovené mezníky v počtu návštěvníků nebo padesátiprocentní soběstačnosti.