Všichni už nemohou léčit všechno. Realitou bude dojíždění a méně akutních lůžek - regiony.impuls.cz

Všichni už nemohou léčit všechno. Realitou bude dojíždění a méně akutních lůžek

  6:06
Po uzavření ivančické porodnice už další omezování zdravotní péče podle vedení Jihomoravského kraje nehrozí. Změny však budou kvůli nedostatku personálu nutné, nemocnice se musejí více specializovat a komplexní péče už nebude dostupná všude.
(ilustrační foto)

ilustrační snímek | foto:  František Vlček, MAFRA

Trpké poznámky i rozhořčení vyvolala mezi obyvateli Ivančic na Brněnsku a okolí zpráva o otevření nového gynekologického oddělení ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Vzniklo pod taktovkou primáře Josefa Pulkerta, který do zařízení zamířil z ivančické porodnice.

Právě jeho odchod byl jedním z klíčových faktorů, které stály za jejím nečekaným uzavřením, k němuž k nelibosti místních obyvatel i vedení města došlo na konci listopadu. Dalším důvodem byl nízký počet porodů, který by letos nepřekonal hranici čtyř stovek. Nastávající matky tak musejí místo do Ivančic zamířit do nemocnic vzdálených i několik desítek kilometrů.

Nemocnice v Ivančicích zavírá gynekologické oddělení, je málo doktorů i porodů

Toto uzavření přitom nebylo v posledních měsících jediným zásahem do zdravotní péče poskytované hejtmanstvím, které má devět vlastních špitálů rozmístěných napříč jižní Moravou.

Od srpna zaniklo interní oddělení hustopečské nemocnice, hlavně kvůli nedostatku personálu. Místo akutních lůžek slouží pacientům nyní asi dvacet lůžek následné péče, pacienti s vážnějšími stavy tak musejí jezdit do zařízení v Brně a Břeclavi.

Uzavření interního oddělení zároveň umožnilo otevřít kardiologickou ambulanci, beze změny zůstal provoz interní všeobecné ambulance. „Tento krok nám umožnil lépe reagovat na aktuální potřeby pacientů a zajistit odpovídající péči v oblasti následné péče, která v kraji nyní chybí,“ tvrdí mluvčí hustopečské nemocnice Jan Netopilík.

Žádné zavírání, ale přesuny lůžek

Delší dobu je omezený provoz na oddělení ORL znojemského špitálu. Proti situaci z předešlých let se však tamní personální situaci aspoň podařilo stabilizovat do té míry, že provoz funguje v běžné pracovní době standardně. Problém nastává mimo ni. „Neslouží se ústavní pohotovostní služby,“ upřesňuje mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.

Už od doby covidu je zcela zavřené rehabilitační oddělení v ivančickém špitálu, což hodlá hejtmanství v reakci na uzavření porodnice „napravit“ a jeho provoz obnovit.

Vedení kraje navíc ujišťuje, že další alarmující zprávy v blízké době nepřijdou. „V současné chvíli žádné omezení péče v krajských nemocnicích nehrozí,“ oznamuje hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Nemocnice mají fungovat ve stejném módu, ne každá jinak, říká jihomoravský šéf

Jiného názoru je však šéf stínové krajské vlády ANO a bývalý radní pro zdravotnictví Milan Vojta. „Není otázka týdnů, ale blízkých měsíců, kdy budeme muset někde živelně omezovat péči, i když možná ne v krajských nemocnicích,“ je přesvědčený. Připomíná přitom ještě do nedávna kritickou situaci v boskovické nemocnici, která patří městu a víc než rok v ní bylo uzavřené dětské oddělení. To se znovu otevře na začátku ledna. Vedení špitálu se totiž podařilo získat primáře a malí pacienti využijí čtrnáct lůžek.

Vedoucí krajského odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje Luboš Císař je přesvědčený, že změny v akutní lůžkové péči jsou nevyhnutelné. „Nic kromě porodnice v Ivančicích v našich nemocnicích zavírat nebudeme. Jen se někde jednotky lůžek z různých oddělení přesunou z akutní do následné péče, například část interních lůžek ve Vyškově. Jelikož je v zemi hustá síť nemocnic, chybí lékaři a ubývá dětí, zato přibývá seniorů, jsou změny nutné,“ míní Císař.

Moderní péče přináší velké náklady

Podle odborníků musejí lidé počítat se situací, kdy ne všechny špitály budou poskytovat komplexní zdravotní péči.

„Není možné, aby se v každé nemocnici poskytovala akutní péče v celém rozsahu tak, jak by si to přáli občané. České zdravotnictví má obrovský problém, a to nedostatek erudovaného personálu. Navíc se začal dodržovat zákoník práce a dostupnost je horší. Musíme tyto odborníky koncentrovat do méně pracovišť. Není nutné, aby se všude dodržovala čtyřiadvacetihodinová služba,“ sděluje ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.

Zdravotnictví se musí změnit. Jinak hrozí zhoršení péče, míní odborníci

Bývalý radní Vojta přidává konkrétní příklad z jihu kraje. „Máme Nemocnice Břeclav, Hodonín a Kyjov v podstatě pár kilometrů od sebe. Každá se snaží dělat komplexní medicínu, což do budoucna není možné udržet. Je potřeba se specializovat a lidem vysvětlit, že za péčí budou sice muset jezdit, ale ta bude k dispozici ve vysokém standardu,“ podotýká šéf stínové vlády.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová upozorňuje, že pokud má existovat fungující zdravotnický systém, není možné plýtvat lidskými ani finančními zdroji. „A to například tím, že budeme uměle držet při životě nepotřebná lůžka či celá oddělení. Vývoj jde velmi rychle dopředu. To na jedné straně nabízí pacientům moderní zdravotní péči, nové léky i technologie, na straně druhé je třeba otevřeně říct, že taková léčba je také supernákladná a někdo, tedy pojišťovny, ji musí umět zaplatit,“ poukazuje Plívová.

Populace navíc stárne, proto bude potřeba více lůžek pro následnou péči. Ústav zdravotnických informací a statistiky předpovídá, že na jihu Moravy jich bude do patnácti let scházet až 600. Hejtmanství je už proto ve svých zařízeních zřizuje. „Bylo zrušeno zhruba 80 akutních lůžek a z asi 60 vznikla lůžka následná,“ vyčísluje Grolich.