Tinama koroptví, někdy také nazývaná chilská, patří do řádu běžců, je tedy příbuzná pštrosa dvouprstého. Na světě je aktuálně registrováno 48 druhů tinam, které žijí v oblasti od Patagonie po Mexiko, tedy v jižní a střední Americe.
Tinama je jediný běžec, který umí létat, a to díky krátkým a kulatým křídlům. Není však příliš zdatným letcem. „Traduje se, že když přelétává řeku a unaví se, spadne do vody a doplave na druhý břeh,“ přibližuje Petr Suvorov, kurátor chovu ptáků v brněnské zoo.
Ta je jednou z pouze šesti zoologických zahrad na světě, která barevně nenápadné tinamy koroptví chová. A od letošního jara se může pochlubit třemi mláďaty, jejichž odchov se naposledy v Česku podařil v roce 1986 v Praze.
Samec a samice tinamy koroptví vypadají prakticky stejně. Určování pohlaví je velmi složité, z krevních vzorků to dokáže jen několik laboratoří v Evropě. Tinamy žijí v takzvaném polygynandrickém svazku, kdy samice kladou vejce do hnízd více samců, kteří snůšku vysedí a obstarávají veškerou péči o mláďata.
K vylíhnutí pomohl inkubátor
Pozoruhodná jsou u tinam jejich vejce. „Ta jsou leskle porcelánová, mají syté barvy, a mezi ptáky tak patří k nejkrásnějším. Směle by se dala připodobnit k velikonočním vajíčkům. Inkubace trvá přes dvacet dní. Velikost plné snůšky je variabilní podle toho, kolik samic do hnízda snáší,“ popisuje mluvčí brněnské zoo Věra Müllerová.
Skupina brněnských tinam snášela poslední dvě sezony po padesáti hnědofialových vajíčkách, ale neseděly na nich. Vejce totiž nebyla oplozená.
Největší kachny dorazily do brněnské zoo, pod vodou vydrží až tři minuty |
„Ke konci roku 2023 jsme dovezli ze soukromého chovu kohouta s již prokázanými reprodukčními výsledky. Výsledkem bylo, že část vajec ze sezony 2024 byla již oplozená a kohout se opakovaně pokoušel je vysedět, což se zatím nepodařilo až do konce. Proto jsme vajíčka umístili do inkubátoru,“ odhalil Suvorov.
Letos na jaře se právě v inkubátoru vylíhla čtyři mláďata, z nichž tři přežila. Potřebují přitom specifickou péči. „Po vylíhnutí je při odchovu ze začátku nutné do krmení přimíchat malou část rozředěného trusu rodičů, aby se jim vytvořila správná střevní mikroflóra,“ sděluje Müllerová.
