Na jeden ze strategických projektů Karlovarského kraje se podařilo z prostředků Operačního programu Spravedlivá transformace získat čtvrt miliardy korun.

Můžete vysvětlit, o jaký projekt se jedná, co je jeho náplní?
V našem kraji, který je mimochodem regionem s nejnižšími investicemi do výzkumu a vývoje v České republice, řeší projekt, nazvaný Centrum lázeňského výzkumu, kompletně situaci kolem vědy a výzkumu v lázeňství. A protože zde pracuje nejméně výzkumných pracovníků, vznikne v jeho rámci ještě do konce letošního roku devětadvacet pracovních míst. Nové spolupracovníky nebudeme hledat jen v Karlových Varech. V současné době jednáme s městem Mariánské Lázně o vybudování funkční pobočky našeho institutu. Výjimečnou příležitost pracovat ve výzkumu chceme nabídnout lidem i z dalších míst kraje.

15 fotografií

Můžete prozradit o projektu nějaké podrobnosti?
Centrum lázeňského výzkumu se zabývá třemi oblastmi, každá z nich reaguje na různé potřeby. V lékařské části plánujeme zkoumat, jaký efekt má lázeňská léčba na lidský organismus v rámci vybraných diagnóz civilizačních onemocnění. Třeba v Karlových Varech se soustředíme na onemocnění cukrovkou a na ztučnění jater, v Mariánských Lázních budeme sledovat vývoj onemocnění ledvin a močových cest, ve Františkových Lázních pak léčbu ženské neplodnosti. Vznikne také demonstrační laboratoř za účelem ukázek nejnovějších moderních technologií. Ty zde budeme prezentovat pracovníkům lázeňských zařízení a studentům zdravotnických oborů. Technologie zapojíme do nabídky lázeňských procedur a ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT a Fyziologickým ústavem Akademie věd ČR chceme zkoumat, jak významný je efekt lázeňské léčby pro lidské zdraví.

Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie Karlovy Vary.

A další oblasti?
Ta enviromentální reaguje na potřeby lázeňských měst, týká se také výzkumu a monitoringu přírodních léčivých zdrojů, ochrany lázeňské terapeutické krajiny a životního prostředí obecně. Zápis lázeňských měst na seznam UNESCO totiž může vést k nekontrolovanému růstu počtu turistů, proto potřebujeme umět zdroje a krajinu na území kraje zachovat a chránit. Velmi důležitá je i třetí, socioekonomická oblast. V té reagujeme na potřeby veřejné správy a lázeňských zařízení. Budeme například vytvářet profily návštěvníků a potenciálních klientů tak, aby lázně mohly přizpůsobit nabídku potřebám hostů současné doby. Cílem je lázeňskou léčbu modernizovat, naladit ji na aktuální požadavky návštěvníků a promítnout do ní moderní lékařské metody a způsoby léčby. Zároveň budeme zkoumat vliv lázeňství na ekonomiku Karlovarského kraje.

Projektu se podařilo získat štědrou dotaci...
Fakt, že se nám podařilo získat podporu 250 milionů korun, je obrovský úspěch. Jenže tím teprve všechno začíná. Před sebou máme neméně důležitý úkol, celý projekt nastartovat a rozběhnout. Cítím to jako velký závazek. Máme důvěru Karlovarského kraje, Svazu léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst i Sdružení léčebných lázní Karlových Varů či krajské sekce Asociace hotelů a restaurací. Teď je potřeba nezklamat a začít pracovat na věcech, které budou přínosem pro region a opravdu budou sloužit lázním a lázeňským městům. Start výzkumných aktivit plánujeme 1. července.

Tradiční lázně netradičně a nově. Při léčbě se zkouší virtuální realita

S kým v rámci projektu spolupracujete?
Máme několik partnerů s finanční spoluúčastí. Například Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT, Fyziologický ústav Akademie věd ČR, Západočeskou univerzitu v Plzni, konkrétně Fakultu zdravotnických studií, Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara a Fakultu ekonomickou. Chtěla bych ale zdůraznit, že veškeré aktivity se budou odehrávat na území Karlovarského kraje. Výsledky našich výzkumů budou aplikovány přednostně v našem kraji. Mohou je samozřejmě využívat i další lázeňská města a zařízení po celé republice i mimo ni, a to se asi i stane, vzhledem k tomu, že aktivně spolupracujeme s Evropským svazem lázní. Právě v dubnu v Bruselu proběhl evropský summit ohledně zdravotní turistiky, na kterém se o našem projektu mluvilo. Byl označován jako příklad dobré praxe nejen českého, ale i evropského lázeňství. Jinými slovy to, o co se snažíme my, by měly dělat lázně v celé Evropě.

Lázně fungují i na choroby, které obtížně léčí v nemocnici, říká primář Špišák

Pokuste se několika slovy shrnout, jak by podle vás měly lázně v Evropě postupovat.
Měly by investovat do vědy a výzkumu, inovovat, modernizovat, vylepšovat. Protože lázeňství obecně má obrovský potenciál. Bohužel, z velké části zůstává nevyužitý. Nejen v rámci komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, ale i v rámci prevence či podpory dlouhověkosti, a to především zdravé dlouhověkosti. Lázně lze využívat pro prevenci a léčbu duševních onemocnění, syndromu vyhoření, depresí či poruch nálad. Musím zmínit také diagnostické pobyty v lázních. V současné době mnozí lidé nemají čas absolvovat kompletní ozdravný pobyt. Když ale přijedou do lázní alespoň na kratší dobu, mohou absolvovat komplexní diagnostiku organismu a následně na doporučení lázeňského lékaře změnit či přizpůsobit aktuálnímu stavu těla svůj životní styl. I tohle je z mého pohledu šance, jak v budoucnu lázně a jejich potenciál využít.

Spolupracujete s lékařskými kapacitami?
Do projektu se zapojilo hned několik lázeňských lékařů v Karlovarském kraji. Oslovili jsme také například profesora Ondřeje Topolčana z Fakultní nemocnice Plzeň, profesora Martina Matoulka, vedoucího obezitologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A i tyto kapacity vnímají lázeňství jako perspektivní obor a chtějí s námi na tomto projektu spolupracovat. V současné době je pro nás důležité, aby ministerstvo zdravotnictví podpořilo preventivní lázeňské pobyty, proto potřebujeme mít v ruce nějaký objektivní důkaz o tom, co lázeňská léčba umí změnit, k čemu by mohla přispět v rámci prevence. V tom by nám mohly pomoci moderní technologie, jako je například virtuální realita, telemedicína, a mnohé další.

Léčba na dálku dostane zelenou. Za pomoci kamery lékaři prohlédnou mandle i srdce

O prevenci se v současnosti hodně mluví. Ale co si mám představit pod pojmem telemedicína?
Telemedicína je využívání informačních a komunikačních technologií pro sledování a posuzování zdravotního stavu na dálku. Jejich prostřednictvím můžeme objektivně a doslova v přímém přenosu vidět působení lázeňské léčby na lidský organismus. Za pomoci chytrých hodinek, mobilu či jiných zařízení je možné kontinuálně přijímat a vyhodnocovat nejrůznější parametry. Teď třeba plánujeme sledovat působení lázeňské léčby na diabetes a díky moderním technologiím budeme průběžně vyhodnocovat data z měřičů glukózy. A přitom nemusíme hosty zvát na nějaké měření a ani naměřená data hodnotit jednotlivě. Navíc, pokud bude mít pacient zájem a bude moderní technologie využívat, bude možné ho sledovat i po návratu domů. A tím zjistit třeba to, jak dlouho efekt lázeňské léčby přetrvává.

Vraťme se nyní k Centru lázeňského výzkumu. Co lze od projektu očekávat?
Lázeňství je nosným prvkem ekonomiky a prosperity Karlovarského kraje a ve spojení s cestovním ruchem je současně největší konkurenční výhodou ve srovnání s okolními regiony. Jsme přesvědčeni, že výsledky projektu přispějí k celkovému zvýšení ekonomické aktivity regionu, zejména díky zaměření na perspektivní obory s vysokou přidanou hodnotou. Zásadní je umět vše, co nám zde příroda nabízí, co nejúčinněji využít.