Podle zástupce ašského starosty Pavla Mataly má město v projektu své místo, protože Goethe tudy mnohokrát jezdil při svých cestách z Německa do západočeských lázeňských měst.

Navíc se Aš pyšní jedinečnou sochou, která Goetha znázorňuje jako mineraloga s krystalem horského křišťálu v ruce. „Je to jedna z nejkrásnějších soch Goetha na území republiky. A troufám si tvrdit, že je jediná, která tohoto všestranně nadaného člověka ztvárňuje v souvislosti s jeho vášní, kterou je geologie. Druhou takovou u nás nenajdeme,“ uvedl před lety historik Stanislav Burachovič, který na Karlovarsku platil za znalce Goethova života a díla.

Za projektem stojí společnost Goethovy cesty, která byla loni založena ve Výmaru a bude o vznik a certifikaci nové kulturní cesty v Evropě usilovat.

Aš si členstvím ve společnosti připíše drobné prvenství

„Aby mohla být společnost uznána Radou Evropy za plnohodnotnou, musí být členové společnosti ze tří rozdílných států. V současné době jsou členy organizace, obce, územněsprávní celky i jednotlivci z Francie, Německa a Švýcarska. To ale není členem Evropské unie. Proto jsme byli osloveni, jestli se nechceme k projektu přidat. Rovněž v Polsku, kde Goethe pobýval na studijních a diplomatických cestách, se už jedná o členství měst Radków a Ladek Zdrój. Je deklarována také podpora Dolnoslezského vojvodství,“ informoval Pavel Matala s tím, že vedení Aše už schválilo pro letošní rok poplatek ve výši 300 eur za členství v projektu.

„V České republice dosud není členem společnosti nikdo. Městu Aš se tak nabízí možnost získat drobné prvenství. V budoucnu by mohla Goethova stezka posílit turistický ruch v regionu a protože Kulturní cesty Evropy jsou také o školství a výzkumu, nabízí se výměnné pobyty, společné školní projekty a řada dalších příležitostí. Mimo jiné si tak otevíráme možnost čerpání finančních prostředků na projekty s tématikou Goetha ze zdrojů Evropské unie, které budou aktivní i po ukončení obvyklých dotačních programů,“ dodal Matala.

Evropské kulturní cesty jsou projekty dálkových turistických tras, které mají za cíl zachování a rozvíjení společného kulturního dědictví prostřednictvím například naučných tras a dálkových stezek.

V současnosti je v Evropě takřka padesát certifikovaných stezek, vedených přes šest desítek států. Kladou si za cíl sdílení kulturního dědictví a historie.

Jedna z prvních byla poutní cesta do Santiaga de Compostela – Stezka sv. Jakuba. Funguje od roku 1987 a vede přes Německo, Francii a Španělsko.

Podobných stezek je v současnosti na území České republiky jedenáct. Například Evropská Mozartova stezka, Evropská stezka židovského dědictví, Evropská stezka historických lázeňských měst či Stezka železné opony. Jako poslední získala v roce 2021 certifikát „česká“ Cyrilometodějská stezka.