Unikátní koncertní sál se stal stavbou roku a navíc získal Cenu časopisu Stavebnictví. Samotná revitalizace budovy skončila hned na druhém místě. V hlasování veřejnosti pak získala nejvíce hlasů (1114 z 5296).
„Je to výsledek vynikající spolupráce našich zaměstnanců, pracovníků krajského úřadu. Bez nich bychom nebyli tam, kde teď jsme. Uplynulý rok byl pro nás nádherný, ale také náročný,“ zdůraznila ředitelka Císařských lázní Věra Simeth.
„Renovace prostor Císařských lázní nám připomíná důležitost zachování kulturního dědictví a zároveň nám umožňuje ocenit jeho jedinečnost a výjimečný design. Jsme rádi, že máme možnost se na tuto architektonickou perlu dívat jako na mistrovské dílo spojující historii s modernou,“ dodává. Celému týmu se podařilo vlastně doslova od nuly postavit celý provoz, absolvovat desítky kulturních akcí a hlavně se svou prací před veřejností obstát.
„Za ten rok od znovuotevření se nám podařilo etablovat Císařské lázně jako zavedenou kulturní instituci. Budovou prošlo od loňského června něco přes 90 tisíc návštěvníků. Tím patříme mezi pět nejnavštěvovanějších památek v kraji,“ uvedl vedoucí návštěvnického oddělení Miloš Bělohlávek. „Věříme, že mezi prvními pěti budeme i v příštích letech,“ dodal.
Návštěvníci si mohou zatím vybrat z komentovaných prohlídek – Skrz naskrz Císařskými lázněmi, Císařská koupelna: příběh luxusu, či navštívit hrané prohlídky s Viktorem Braunreiterem. Už se ale připravují novinky.
Císařské lázně Viktora Braunreitera nadchly, připravil pro ně dvě představení |
„Od července rozšíříme prohlídkové okruhy o mimořádnou trasu s názvem Za tajemstvím Císařských lázní,“ poznamenal Miloš Bělohlávek. Již nyní se připravují také další kulturní akce, koncerty a konference. V létě budou prostory patřit dětem v rámci příměstského tábora pod taktovkou Viktora Braunreitera.
Císařské lázně už zažily loňský filmový festival, byť v omezených podmínkách, v samotném sále se uskutečnilo více než třicet koncertů Karlovarského symfonického souboru. Konaly se zde ale i přednášky, konference nebo vzdělávací akce.
Budova podle Bělohlávka žije naplno a stále nabízí nové a nové věci. „V květnu jsme otevřeli expozici 3 světy, ani ta ale ještě není kompletní. V suterénu čekáme na dokončení vzorových koupelen uvedených do stavu, jak vypadaly v 19. století. Už teď je ale možnost nahlédnout do multimediální části expozice,“ popsal Bělohlávek co všechno nového ještě chystají. Na podzim se má do nových prostor nastěhovat i KSO. Fungovat bude i kavárna.
Opona zatemní sál a pomůže akustice
V současné době se dokončuje zatemnění koncertního sálu. K tomu slouží speciální opona, která mění akustickou podobu sálu a zakrývá okna vedoucí do atria. „Podle dodavatele opony se jedná o největší tohoto typu v Evropě. Všechny součásti opony váží něco kolem jedné tuny. Vytváří studiové ozvučení a úplně zatemní sál,“ vysvětlil Bělohlávek.
Císařské lázně pečují o rozsáhlou archivní sbírku Stanislava Burachoviče, kterou jim bezplatně svěřila jeho rodina. Stanislav Burachovič (1950-2022) byl karlovarský historik, archivář a publicista, který se městu a regionu věnoval po celý život. „Začali jsme hned s jejím pořádáním, inventarizací a přípravou ke zpřístupnění badatelům i veřejnosti,“ poznamenal Bělohlávek.
Unikátní koncertní sál vkládali střechou do stavby lázní po kouskách |
Jedná se o materiály od 16. do 20. století, které se týkají nejen Císařských lázní, ale také samotného města a jeho okolí včetně Doupovska nebo Krušnohorska. Součástí sbírky jsou i unikátní fotografické desky z roku 1895. Zajímavostí jsou i dochovaná fotoalba z 19. století.
„Pravděpodobně se jedná o alba, která si zakládal doktor Hofberger, což byl jeden z karlovarských lékařů a takovou jeho soukromou databázi. Většinou je tam rukou dopsané, o koho jde. Jedná se o hrabata, kněžny, princezny a ukazuje to složení hostů v 19. století,“ popsal Bělohlávek jednu z mnoha zajímavostí. Císařské lázně plánují celý archiv zdigitalizovat a zveřejnit online.