Nahlaste zelené vetřelce. Odborníci vytáhli do boje s invazními rostlinami

  9:44,  aktualizováno  9:44
Nejen bolševník, netýkavka či lupina, ale i mnohé další nepůvodní druhy rostlin zaplavují přírodu v Karlovarském kraji. Odborníci bijí na poplach. Invazní rostliny totiž ohrožují druhovou rozmanitost, navíc některé mohou lidem způsobovat zdravotní problémy.

Bolševník patří mezi nejrozšířenější druhy invazních rostlin. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Likvidace rozsáhlých porostů rostlinných vetřelců je přitom obtížná. Biologové proto vyzývají turisty a výletníky, aby jim s mapováním invazních a nepůvodních druhů pomohli.

„Vhodné je nález takových rostlin zdokumentovat. Tedy zapsat polohu, popsat druh a rozsah výskytu, pokud možno vyfotografovat a vše nahlásit na místně příslušný orgán ochrany přírody. K tomu dobře poslouží třeba aplikace Biolog nebo iNaturalist,“ popsala Jana Rolková ze Správy CHKO Slavkovský les.

Připomněla, že nevítaným rostlinným cizincům se v české přírodě často velmi dobře daří. Náklady na jejich likvidaci a omezování jsou zejména v chráněných územích enormní. Za rozšířením řady druhů přitom stojí člověk.

Obrana proti invazi bolševníku nabírá v Karlovarském kraji na obrátkách

„Například vzhledově atraktivní vrbina tečkovaná nebo pitulník stříbřitý často najdeme v okolí měst a zahrádkářských lokalit. Šíření vydatně napomáhá nešvar mnohých českých zahrádkářů vyvážet odpad ze zahrádek do okolní přírody,“ upozornil Petr Jiras ze Správy CHKO Slavkovský les s tím, že většina problematických druhů rostlin byla do Evropy záměrně přivezena už v 18. a 19. století, invaze však pokračují i v současnosti.

„Nejdravějším druhům stačí opravdu málo. Třeba křídlatka japonská, dnes rozšířená po celé Evropě, pochází z několika trsů přivezených v roce 1848 jedním holandským zahradníkem z cesty po Japonsku. Podobnou historií prošly i mnohem mediálně známější invazní druhy jako bolševník velkolepý či netýkavka žláznatá,“ vysvětlila botanička. Podle jejích slov v současnosti porosty křídlatky na řadě míst lemují tok řek Ohře a Teplé, objevují se i v okolí Karlových Varů.

Do pohraniční krajiny v Zeleném pásu se vracejí staré ovocné odrůdy

„Dalším příkladem invazního šíření mohou být například vrbina tečkovaná či pitulník stříbřitý,“ představil další vetřelce Petr Jiras. Popsal, že vrbina vytváří záplavy žlutých květů. Ale na vlhčích místech v přírodě, kam snadno ze zahrad uniká, k sobě často již nic jiného nepustí.

Také nenáročná bylina stinných míst, pitulník stříbřitý, se s největší pravděpodobností rozšířil do volné přírody ze zahrad. Problémem však je, že dokáže pokrýt stovky metrů čtverečních a vytlačit odsud veškerou konkurenci. Také nápadná rostlina s velikými listy a žlutými květy, kolotočník ozdobný, může představovat problém.

Pochází z jihovýchodní Evropy, na vlhčích a světlejších místech u nás často zplaňuje. „V posledních letech se silně šíří v lesích okolo Mariánských Lázní. V přírodních lokalitách vytlačuje původní byliny. Kontakt s jeho listy může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci a vyrážku. Podobně zplaňují i zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský. Nejstarší evropský záznam o jejich pěstování pochází z období kolem roku 1750 z Anglie,“ řekla Rolková.

U nás je zlatobýl kanadský uváděn poprvé jako planě rostoucí v okolí Karlových Varů v roce 1838. Oba druhy ve volné přírodě obsazují okolí železnic a silnic. Podobně se kolem silnic nebo u potoků v obcích šíří okrasná tráva chrastice rákosovitá s bílými podélnými proužky.

4. července 2011