Za monitoringem stojí odborníci z regionálního pracoviště Správy CHKO Slavkovský les Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. S mapováním nepůvodních druhů rostlin a živočichů může biologům pomoci i veřejnost.

„S invazními druhy se můžeme potkat na každém rohu. Už v prvním roce mapování jsme v našem regionu zjistili přítomnost 48 ze 138 sledovaných druhů rostlin. Průzkum se děje v rámci projektu Mapování a monitoring invazních druhů, takzvaný InvazMap,“ říká botanik Petr Jiras.

Invazní rostliny přírodovědci vyhledávají v mapovacích čtvercích na území celé republiky, a to na předem vytipovaných lokalitách a stanovištích. Během výzkumu sledují kromě druhů u nás invazních a nepůvodních také druhy s významným nepříznivým dopadem na celou evropskou přírodu.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

„Některé nepůvodní keře, které jsme vloni našli na území v působnosti Správy CHKO Slavkovský les, lidé většinou znají jako uměle vysazované v zahradách a parcích. Řada z nich má vysoký invazní potenciál pro šíření ve volné přírodě,“ podotýká Petr Jiras.

Všeobecně známou dřevinou, jež je velmi často pěstována v živých plotech, je pámelník bílý s typickými bílými kuličkami. Na Karlovarsku a v západní části Ústeckého kraje jej biologové nejčastěji nacházejí jako pozůstatek zaniklých vesnic. Z místa své původní výsadby se tyto keře rozrůstají odnožemi volně do krajiny.

„Podobně do naší přírody zplaňují keře z okruhu svídy bílé, ještě častěji ale svídy výběžkaté. Ta má větší listy a její větve lehce zakořeňují. Většinou se jen rozrůstá z místa původní výsadby, ale našli jsme ji zplanělou i u potoků v Mariánských Lázních,“ konstatuje Jiras. Podle jeho slov je poměrně nebezpečným keřem pro volné šíření zimolez ovíjivý. Ten je původně doma v západní a severní Evropě.

Pražskou zeleň dusí nepůvodní druhy stromů, lesníci se jich zbavují

Tato liána umí na světlejších místech v lesích, a to i jehličnatých, téměř úplně pokrýt plochy výrazně převyšující deset metrů čtverečních. Plody zimolezu se semeny roznášejí do širokého okolí, a to i na velké vzdálenosti, ptáci. Z méně známých invazních druhů našli biologové třeba střemchu pozdní. Roste například v okolí Lokte a Čankova ale i v Mariánských Lázních.

U Lokte a nedaleko Stanoviště objevili dřevitou liánu přísavník popínavý. „Už od konce 18. století je u nás pěstovaným nepůvodním druhem kustovnice cizí. Ostatně tomu odpovídá i její druhové jméno,“ doplňuje Jiras. Nezaměnitelný keř s převislými větvemi, šedozelenými listy a fialovými kvítky se hojně rozšířil kolem silnic, podél železničních tratí a zdí. Na západě Čech roste volně třeba u Kryr a v okolí vodní nádrže Nechranice.

Obrana proti invazi bolševníku nabírá v Karlovarském kraji na obrátkách

„Žijeme v době, kdy je pro výsadbu do zahrad dostupný prakticky jakýkoli druh rostlin z celého světa. Měli bychom ale vědět, že nepůvodní druhy, ač pro nás krásné a chtěné, se mohou stát hrozbou pro naše přírodní prostředí. Doporučujeme tedy si nové výsadby promyslet, hledat bezpečné alternativy rostlinných druhů a na zahrádkách nepěstovat ty invazní. Protože právě tyto druhy do volné krajiny nejčastěji pronikají,“ upozorňuje Petr Jiras.

Do mapy rostlinných a živočišných druhů, které nejsou v naší přírodě původní, může přispět každý. Zájemcům s tím pomůže aplikace pro chytré telefony Biolog, vytvořená Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.