„Semínkovnu jsme otevřeli v ašské městské knihovně. Každý, kdo přijde, si z nabídky vybere, co chce zkusit vypěstovat na své zahrádce. Semínka pak ve správný čas vyseje na vhodné místo, vybere ty nejlepší zdravé rostliny a nechá jejich plody plně dozrát. Pak sebere semínka, dosuší je a zbaví nečistot. Osivo zabalí do sáčků, které popíše a vrátí zpět do semínkové knihovny, aby si je mohl půjčit někdo další,“ popsala systém Pavlína Remešová z rodinné farmy Kořeny, která za projektem Semínkovny v Aši stojí.
„Jsem člověk, který se snaží fungovat v souladu s přírodou a vždycky se mi líbila cesta pěstování přírodních a původních odrůd, které nejsou geneticky modifikované. Díky tomu je můžeme pěstovat každý rok znovu a být tak soběstační,“ vysvětlila, co ji na projektu zaujalo.
Spolu s Dášou Kinkalovou Paťhovou z ašské knihovny se rozhodly, že se pokusí Aš dostat na mapu míst, kde už podobné Semínkovny fungují. Přidat se může každý. Ovšem jen se semeny původních odrůd, která nejsou geneticky modifikavaná.
„Zatím jsou zde semínka z naší farmy Kořeny, jedna paní přinesla semínka rajčat a sazenice paprik. Někdo přidal rýmovník a je tam i malá rostlinka aloe vera. Hned první den jsme zjistili, že by se hodilo přidat i nějakou inzerci. Třeba vyměním semínka za odkopek či hlízu a tak podobně. Lidé se díky tomu lépe propojí a zájem o zahradničení poroste,“ uvedla Remešová.
Věří, že semínková knihovna přinese do Aše i možnost dalšího vzdělávání, společného sdílení zkušeností či organizace nejrůznějších workshopů. Ten nejbližší by měl být o řezu ovocných stromů.
Semínkovna je občanská iniciativa, která vznikla v roce 2015 na podporu svobodného sdílení osiva a přírodního zahradničení. Rovněž pracuje na zachování původních odrůd zeleniny, které nejsou geneticky upravované. To znamená, že je možné tyto odrůdy pěstovat a každoročně produkovat semena se stejným genetickým základem.
Kopr, levandule i rebarbora. O osiva na půjčku je zájem |
„Obrovská výhoda původních odrůd je i to, že se dokážou adaptovat na dané prostředí. Jakoby si ty rostliny pamatovaly, kde vyrostly. Vidím to na semenech rajčat, která pocházejí z rostlin ve skleníku a těch z pole. Ta polní jsou jiná. Jsou mnohem odolnější. Jakoby ty rostliny věděly, že na poli budou muset zvládnout spoustu nepřízně, a tak se tomu už dopředu přizpůsobily,“ popsala farmářka.
Připomněla, že semínka běžných odrůd si dříve lidé běžně předávali přes ploty. „Dnes už je to jiné. Osivářský průmysl prosperuje natolik, že původní druhy rostlin postupně mizí. I proto bychom je měli pravidelně vysévat, jinak je naše děti už nebudou mít k dispozici,“ dodala Remešová.
