Z funkce předsedy představenstva odcházel v době, kdy si firma vedla po ekonomické stránce poměrně dobře. I když na začátku roku 2024 její představitelé předpokládali, že minulý rok bude po ekonomické stránce na „černé nule“, konečné vyúčtování dopadlo jinak. Staronový předseda představenstva se tak vrátil za situace, kdy sokolovští těžaři vykázali miliardovou ztrátu.

Váhal jste hodně, když vás firma vyzvala k návratu?
Rozhodně. Na jednu stranu mi osud společnosti nebyl lhostejný, vždyť jsem pro Sokolovskou uhelnou a její předchůdce pracoval od školy, takže 44 let. Situaci jsem pochopitelně sledoval, věděl jsem, že v létě došlo v představenstvu k personálním změnám, další odchody člena představenstva i předsedy představenstva byly avizované.

Na druhou stranu jsem zvažoval, zda má můj návrat smysl. V kontextu slíbené úpravy kompetencí představenstva a jejich respektování a vzhledem k oznámenému konci působení předsedy dozorčí rady v tomto orgánu k polovině roku 2025 jsem souhlasil s časově omezeným návratem a pomocí při stabilizaci stavu ve společnosti.

Jak časově omezený?
Na jeden rok.

3 fotografie

Nebyl hospodářský výsledek společnosti za loňský rok hlavním důvodem pro razantní změny ve vedení?
Záporný hospodářský výsledek není úplně to rozhodující číslo. Důležitější je, jak si společnost stojí v cash flow. Kvůli útlumu těžby, nerealizování některých projektů vznikají účetní operace, které mají přímý dopad do hospodářského výsledku. Alfou a omegou je právě cash flow. Ani v tomto ohledu ovšem nebyla situace za rok 2024 zrovna dobrá.

Tím chci říct, že samotná ztráta není vypovídajícím číslem. V roce 2019, kdy jsme připravovali konec činnosti tlakové plynárny ve Vřesové, vypadala situace také dramaticky, vykázali jsme rovněž značnou ztrátu. Teď je situace horší, protože výroba elektřiny a těžba uhlí negeneruje dostatek prostředků tak, jak jsme byli zvyklí. Tíživá ekonomika je ten nejzásadnější problém, který před námi stojí.

Dělá vám hodně těžkou hlavu?
Ano. Je to ale věc, která je daná politikou v Evropě. Renesance uhlí se podle všeho konat nebude. Kdyby se ložisko dotěžovalo standardním způsobem, přesně bychom věděli, jak bude útlum pokračovat. Teď je to ovšem nepředpověditelné.

Sokolovská uhelná letos čeká ztrátu více než miliardu, uhlí dotěží za pár let

Už jsem slyšel i názor, že s těžbou končíte proto, že není co těžit.
Tak to určitě pravda není. Lom Jiří, kde těžbu utlumujeme, není ani zdaleka v konečných hranicích, směrem na západ k Svatavě. Tam je k dispozici cca 30 milionů tun uhelných zásob. Uhelné zásoby jsou i směrem východním k Poříčí a k Novému Sedlu, cca 58 milionů. Těžba by tak mohla pohodlně pokračovat i dlouho po roce 2030.

Dokud se bude vyplácet výroba elektřiny z uhlí, těžit se bude. Žádná elektrárna ale ztrátu dlouhodobě dobrovolně na svých bedrech neponese. Razantně klesá i poptávka po těžbě, respektive po uhlí, která se stane kvůli nárazovosti zájmu a nízkým odběrům rovněž nerentabilní.

V souvislosti s omezováním těžby stojíte i před další vlnou propouštění. Z vašeho osobního pohledu, jak těžké je dát výpověď někomu, vedle koho jste pracoval desítky let?
Samozřejmě to těžké je. Jde leckdy o profese, které těžko najdou uplatnění na trhu. Třeba lidé z údržby mají šanci poměrně velkou. Ale řidič velkostroje? Sice se může rekvalifikovat, ale nikdy už to pro něj nebude srdeční záležitost. Lidem z těžby nabízíme uplatnění v jiných oborech, pokud možno i v rámci společnosti SUAS GROUP. Je pak na individuálním zvážení, zda toho využijí.

Vedle personálních otázek ovšem řešíte i ryze technické problémy. Například co s rypadly po jejich odstavení.
Dobrá otázka. Co s nimi? S tím se potýkali před lety i kolegové z někdejší NDR. Variant je pochopitelně víc. Můžeme rypadla zachovat jako upomínku na těžbu. Ale k tomu jsem lehce skeptický. Na dně jezera by mohl jeden stroj zůstat pro potápěče. Vše má pochopitelně svá úskalí. Když stroj zůstane venku, je plný mědi a železa, takže se nabízí otázka, jak tam dlouho vydrží. Někdo by musel zajišťovat i bezpečnost v okamžiku, kdy by stroj byl volně přístupný třeba jako vyhlídka. A ve vodě? Jak ho tam dostat a jak moc by to bylo ekologické? Ale ani takové možnosti nezavrhujeme.

Úplně ideální by ovšem bylo, kdyby stroje ještě někdo chtěl a využil. Určitě by to ale nebylo v Evropě, takže stěhování celků by bylo pracné a nákladné. Ne však nemožné. A samozřejmě se nabízí i sešrotování technologií.

Sokolovská uhelná propustí 90 lidí, příčinou je pokračující útlum těžby

V posledních letech se v souvislosti se Sokolovskou uhelnou hodně mluví o obnovitelných zdrojích energie. Smělé plány na sluneční či větrné elektrárny stále platí?
Stále platí. Oblast obnovitelných zdrojů nebyla v regionu příliš rozvinutá. Na druhou stranu je tady spousta pozemků dotčených těžbou, které se pro výstavbu podobných projektů nabízejí. Jednu malou fotovoltaickou elektrárnu jsme na Lipnici postavili sami, máme v plánu zainvestovat ještě dvě. Další lokality nabízíme ostatním investorům. V Novém Sedle tak staví společnost PRE.

Posuzovali jsme i větrné elektrárny. V jejich případě je ale nutné vybrat lokality tak, aby nevadily lidem a dávaly ekonomický smysl. Je jasné, že stožáry poznamenávají krajinu, ale je to ekologický zdroj elektřiny. Když nemá být uhlí, tak jak ji vyrábět jinak?

A co jádro?
Navrhli jsme dvě lokality k posouzení vhodnosti výstavby malého jaderného reaktoru. Jako vhodnější se ukázala Vřesová. Čekali jsme na studii z americké strany z programů Phoenix a Next. S nástupem Trumpovy administrativy ovšem byly všechny tyto aktivity pozastavené. Takže uvidíme, jak se situace vyvine.

K úvahám o jaderné elektrárně nás vede fakt, že máme vybudovanou infrastrukturu, která se pro její provoz dá využít. Proto jsme navrhovali Vřesovou a Tisovou. Ale ve hře je celá řada technických faktorů, jako je třeba tektonika oblasti, podloží a mnoho dalších aspektů. Ty jsme chtěli v rámci zmíněných programů posoudit. Osobně si myslím, že rozhodující by byla ekonomika projektu a tam jsem skeptický.

Dokážete si představit Sokolovskou uhelnou bez uhlí?
Musím. Vše k tomu spěje. A my se snažíme pracovat na takových projektech, které by alespoň přinesly využitelnost původních areálů a pomohly by zajistit dostupnost elektřiny a tepla po ukončení těžby. Mám na mysli například zařízení na pyrolýzní zpracování pneumatik, které se začne letos stavět v komplexu ve Vřesové, nebo instalaci elektrokotle tamtéž.