„Ekonomika protialkoholní záchytné stanice je dlouhodobě v červených číslech. Kraj na provoz každoročně doplácí řádově miliony korun,“ posteskl si hejtman.

Cena za nocleh na záchytce je už od roku 2015 stejná, a to až 3 400 korun. Kraj navíc před dvěma měsíci vyšel vstříc požadavku lékařů navýšit hodinovou taxu. Ta nyní činí dva tisíce korun. „Ani to samozřejmě ekonomiku provozu nezlepšuje,“ podotkl Kulhánek.

Zdvořilý dopis, který rozeslal na adresy sedmi radnic obcí s rozšířenou působností, považuje hejtman vzhledem k situaci za vhodný. „Zpětné reakce mám zatím tři. Všechny negativní, což samozřejmě respektujeme,“ doplnil hejtman. Ztrátovost provozu záchytky je daná zejména skladbou klientely. „Řada z nich není solventních. A dluhy, které nechávají, jsou nevymahatelné,“ naznačil hejtman.

Většina klientů jsou bezdomovci

Realita je podle Marcela Vlasáka, velitele karlovarské městské policie, taková, že většinu lidí, kteří na záchytce končí, tvoří bezdomovci. „Tento problém stát dlouhodobě neřeší. Po městech přitom chce, aby si s bezdomovci poradila, žádné nástroje ovšem do ruky radnicím nedá,“ konstatoval velitel.

Zásadnější problém ale vidí ve faktu, že mezi bezdomovci je čím dál tím více závislých mladých lidí. Právě strážníci karlovarské městské policie se na záchytce „točí“ poměrně často. Jenom za první čtyři měsíce letošního roku odvezli do Sokolova 54 lidí.

Opilci končí na záchytce častěji, karlovarský rekordman letos už 13krát

„Jen část z nich ovšem na záchytce skončilo z našeho popudu. Takových bylo 18. Zbytek převozů jsme realizovali na základě dohody s Policií ČR a záchrankou,“ upozornil Vlasák. Jejich počet ale postupem let klesá. Zatímco v roce 2018 odvezli z Karlových Varů 208 opilců, loni to bylo 113. „Podle dosavadních výsledků to ale vypadá, že se letos vrátíme k číslu kolem 150 lidí,“ doplnil velitel karlovarských strážníků.

Po vystřízlivění zůstávají v Sokolově

Koncentrace podobných lidí na jediném místě v kraji se pochopitelně nelíbí představitelům sokolovské radnice. Ti už dlouhodobě poukazují na fakt, že řada těch, kteří po vystřízlivění opouštějí záchytku, ve městě zůstává.

„Asi deset let bojujeme za to, aby byla záchytka jinde. A to ze dvou důvodů. Za prvé nevíme, proč máme držet tohoto černého Petra. Je totiž prokazatelné, že plno bezdomovců, bohužel, v Sokolově i zůstane. A za druhé si myslíme, že to jsou služby, které patří někam, kde by se jich ujal nějaký psychiatr a poslal je na léčení,“ uvedl pro ČTK místostarosta Sokolova Jan Picka.

Je to černý Petr, který nám zůstal, říká o záchytce šéf krajské záchranky

V rámci republiky je poměrně běžné, že je záchytka přímo napojena na protialkoholní léčebnu. Takové zařízení ovšem v Karlovarském kraji chybí. Jediná lůžková psychiatrie je v nemocnici v Ostrově. Ta ale nemá speciální oddělení pro léčbu závislostí.

V minulosti padl i návrh na výstavbu nové protialkoholní záchytné stanice na zelené louce mimo město. Takové řešení by ale bylo finančně nákladné. Navíc, jak před několika lety upozornil ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiří Smetana, by bylo složité sehnat personál. Ten bere službu na záchytce spíše jako nutné zlo.