A zároveň nabídne prostor pro setkávání a komunitní činnost. Projekt společenského a zároveň vědeckého centra by měl oživit Horní zámek, který vloni získalo ze soukromých rukou město Skalná.
Před deseti lety udeřilo v regionu jedno z nejsilnějších zemětřesení |
„Vedle toho, že chceme upravit a rozšířit expozice geofyzikálního muzea, plánujeme v rozsáhlém objektu vytvořit místo pro setkávání obyvatel Skalné. V některých těch domech bychom chtěli například představit tradiční řemesla. Prostor jsme poprvé otevřeli při slavnostech města a představili obyvatelům, aby věděli, co jsme vlastně koupili, jaké s tím máme záměry a co ještě bude třeba v zámku udělat. Je zajímavé, že lidé hned začali Hornímu zámku přezdívat náměstí. To totiž ve Skalné nemáme, to nám chybí,“ uvedla starostka Skalné Rita Skalová s tím, že podstatná část areálu by měla patřit geologickému muzeu, na jehož rozvoji město spolupracuje s Akademií věd České republiky.
„V posledních letech jsme ve Skalné dělali celou řadu projektů. Na podobném principu nyní plánujeme ten prostor oživit. Náš nový akademický projekt, který vzniká ve spolupráci s muzei v regionu, s Karlovarským krajem, s městem Skalná a dalšími partnery, by se mohl jmenovat Know how pro Společensko-geovědní centrum západních Čech v Horním zámku Skalná. Chtěli bychom v jeho rámci představit zážitkovou geofyziku pro školy i veřejnost, skvosty fauny a flory západních Čech, ale i známá či tajuplná místa geologie a hydrogeologie z této oblasti. Lidé by se tu dozvěděli leccos o tom, jak zemětřesení a vulkanismus souvisí s fluidy a nebude chybět povídání o planetě Zemi a o vesmíru,“ předestřel Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který stojí například za zpřístupněním podzemí Komorní hůrky ve Františkových Lázních.
Cesta do nitra vulkánu na Komorní hůrce bude nově i s komentářem |
Podle jeho slov by ve Skalné lidé mohli vidět například mobilní planetárium, desku, která simuluje zemětřesení, interaktivní model minerálního vývěru a podobně.
„Už dávno říkáme, že západní Čechy jsou takovou geofyzikální laboratoří. Tu nyní chceme oživit, a to interaktivním způsobem, aby si každý dokázal představit, o co tu jde. Plánujeme ve Skalné vytvořit širší edukační centrum pro celé západní Čechy, kde by se koncentrovaly všechny zajímavosti celého tohoto regionu. To, co tu vznikne, už nechceme nazývat muzeem, ale centrem s aktivním přínosem pro veřejnost. Vše záleží na penězích. Chceme proto oslovit regionální firmy, jako například těžaře či stáčírny minerálek, aby nám s projektem pomohly,“ naznačil Brož.
Seismicky neklidná oblast západních Čech je pro něho srdeční záležitostí. „V tomto regionu je výhodou, že zemětřesení je tu už tak nějak zakotvené. Lidé, kteří tady žijí, mají s otřesy zkušenost. Když se ohlédnu do minulosti, už kroniky z dob Rakouska-Uherska zmiňují, že se tu země chvěla,“ řekl Brož.
Zemětřesení zažívá Chebsko po staletí, lidé už před ním i utíkali |
Připomněl, že to bylo roku 1900, kdy se podle historických zápisů země v západních Čechách výjimečně silně třásla. Obdobně to v té době bylo ve Slovinsku. „Tehdy se otřesy v obou lokalitách intenzivně zabývala vídeňská univerzita. A také se začalo uvažovat nad tím, že by na Chebsku mohla vzniknout seismická síť. Bohužel, přišla do toho první světová válka. My teď vlastně tak trochu navazujeme na plány tehdejších výzkumníků. Pokračujeme a rozvíjíme jejich myšlenku tím, že vytvoříme edukační a zajímavý projekt pro širokou veřejnost,“ dodal Milan Brož.
Právě o plánech do budoucna, o zajímavostech kraje i o aktuálně chystaných projektech se bude hovořit na třídenní konferenci, která ve čtvrtek za účasti vědeckých špiček začíná ve Skalné. Celý páteční den bude věnovaný zajímavým přednáškám, které jsou veřejnosti volně přístupné.
12. srpna 2020 |
