Odborníci neskrývají nadšení. Už nyní tvrdí, že historii této významné lokality Karlovarského kraje je třeba zásadně doplnit a že jejich zjištění mohou mít širší dopad na poznání celého regionu.
„Nahlédli jsme do období, o němž písemné prameny mlčí. Hrad vstupuje do psané historie až v první polovině 13. století, a to jen jako náhodná zmínka o již plně funkčním vrcholně středověkém areálu. O době a okolnostech jeho vzniku se nedozvídáme nic,“ uvedl archeolog Filip Prekop, vedoucí výzkumu.
Nejstarší součástí dnešního hradu Loket je podle něj mohutná hradba, která vznikla na přelomu 12. a 13. století. Právě u její vnitřní strany, pod podlahou jednoho z mladších paláců, objevili archeologové pozůstatky ještě starší, téměř do základů vybourané zděné hradby.
Kromě ní zde našli i zbytky ještě starší stavby z prostě kladených kamenů „nasucho“, doplněných hojně dřevěnými prvky, patrně trámy, a dusanou hlínou. Tato konstrukce podlehla ničivému požáru. Podle neporušených vrstev je zřejmé, že požárem postižená kamenná stavba časově předchází oběma zděným hradbám.
Přesné datování nejstarší konstrukce a první zděné hradby určí až analýza odebraných vzorků hlíny a spáleného dřeva ve specializované laboratoři.
„Podle nalezené keramiky jsme určitě v 11. století, ale situace naznačuje možnost zasazení počátku sledu uvedených událostí ještě do staršího období,“ uvedl Prekop.
„Přítomnost předchůdce hradu Loket se zatím jen dedukovala na základě nepřímých indicií, například hradní rotundy nebo několika ojedinělých nálezů z různých míst dnešního města Loket. Tam máme dokonce stopy osídlení už od 8. století. Ty jsou však nevýrazné a nelze z nich určit, o jak velkou osadu tehdy šlo.“
Návštěvnost loketského hradu dál trhá rekordy, stavebnímu ruchu navzdory |
Současná zjištění podle Prekopa jasně dokládají, že nejméně dvě století před dosud prokázanou historií hradu zde stávaly významné a rozměrné stavby, které prošly hned několika zásadními proměnami.
Archeologové mohli zkoumat prostor pod podlahou paláce díky plánované instalaci nové přečerpávací nádrže v rámci budování kulturního a kreativního centra. Význam objevu však možná povede k dílčí změně projektu.
„Jednáme s projektanty a stavební firmou, zda a jak zpřístupnit návštěvníkům tento unikátní nález nebo o možnosti přemístit nádrž do jiných částí areálu. V každém případě by zde mělo zůstat dostatečné množství neporušeného terénu pro budoucí výzkum,“ nastínil Prekop, který rozvinul otázku, jaký vliv budou mít objevy na představy o historii celého regionu v 10. až 12. století.
Lahůdky pro sběratele. Pošta vydala známky hradu Loket a Mariánských Lázní |
Podle něj tehdy mělo oblasti dominovat správní centrum Sedlec formujícího se přemyslovského státu, o němž píše i kronikář Kosmas. Je tedy možné, že Loketsko v té době ještě nepatřilo do sféry vlivu raného českého státu. Nejnovější nálezy totiž naznačují, že mohlo mít podobný osud jako Chebsko, které se k zemím Koruny české připojilo až později.
Archeolog zmiňuje i to, že podobnost obou lokalit lze nalézt i v osudech hradů Loket a Cheb. Na Chebském hradě nechal císař Fridrich Barbarossa ve druhé polovině 12. století zbourat starší hrad, včetně dvojice válcových věží, a vystavět nový, přestože původní kamenný hrad Děpolta II. z Vohburgu byl relativně nový.
I tam předcházelo kamenným hradbám starší hradiště s dřevohliněným opevněním. „Oba regiony, tedy Chebsko a Loketsko, zřejmě mají ještě více společného, než jsme si dosud mysleli,“ uzavírá Prekop. Jitka Dolanská
