„Nápad na usazení budky pro sokoly konzultoval náš pracovník s ornitologem. Zajistil také příslušné povolení od vlastníka teplárny, společnosti Terea Cheb, a sám se jako výškový lezec vlastní instalace zúčastnil,“ uvádí mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.

Dodává, že hnízdění dravce v této lokalitě by mohlo částečně řešit regulaci přemnožené populace holubů ve městě. Nyní tak Ašští budou čekat, zda si některý sokolí pár komín k zahnízdění vyhlédne.

8 fotografií

„Osazení hnízdní budky má svoje pravidla. Měla by být v závětří a orientovaná tak, aby na ní v létě, kdy jsou mláďata uvnitř, nepražilo odpolední slunce,“ popisuje Pavel Kudláček z odboru správy majetku a investic města Aš, který stojí za projektem společně s ornitology Davidem Melicharem a Václavem Pintou. Podle jeho slov je nová hnízdní budka vyrobená z hliníkového plechu a na dně má jako podestýlku vrstvu keramzitu.

Na místě kamenivo udržuje vyvýšený okraj. „Spodní část budky tvoří jakousi vaničku, do které se dříve vkládal štěrk. Jenže se stávalo, jak se v něm samice nebo mladí hrabali, že občas nějaký kamínek vypadl nebo jej ptáci vyhodili. Při pádu z takové výšky by ale mohl někoho zranit, poškodit zaparkované automobily nebo cokoli jiného. Proto se nyní do budek dává lehký keramzit,“ vysvětluje Kudláček.

Sokolům se v Sokolově daří, na komíně chemičky vyvedli tři mladé

Jako ostřílený lezec problémy s výškami nemá. „Když jsem nahoře a podívám se dolů, nic to se mnou nedělá. Je to samozřejmě jiné, když stojím na místě, kde není pevná podlaha nebo kde to pod nohama není stabilní. Ale tady na komíně je fajn, funguje to tu jako rozhledna,“ směje se Pavel Kudláček.

Ten zdůrazňuje, že zásluhy za osazení hnízdní budky si nemůže připsat sám. „Velké poděkování patří společnosti Terea, která osazení umožnila, a především dvojici nadšených ornitologů a zároveň lezců z Tachovska, kteří budku nechali vyrobit a ve svém volnu ji přijeli na ochoz komína upevnit chemickou kotvou. Město přitom výroba a instalace budky nestála ani korunu, vše jsme dělali s ohledem na její budoucí obyvatele,“ dodává Pavel Kudláček.

OBRAZEM: Ornitolog kroužkoval sokolí mláďata desítky metrů nad zemí

Sokola stěhovavého odborníci označují jako nejrychlejšího dravce na světě. Loví ptáky v letu, ve městech především holuby. Využití najde i na letištích nebo při ochraně vinic a jiných polních kultur před různým ptactvem.