Lidé se dozvědí nejen podrobnosti o historických hodinách v zámeckých komnatách, ale i zajímavosti o tom, jakými způsoby se čas v minulosti odpočítával. Odborný výklad zajistí historici umění Jan Štěpánek a Patrik Pařízek. Začátek prohlídky je naplánován na 15 hodin.

„Měření času zásadně ovlivnilo vývoj lidské civilizace. Lidé jej nejprve měřili slunečními hodinami, které využívaly pohyb stínu k určování denní doby. Později se objevily vodní a přesýpací hodiny. Ty umožnily sledovat kratší časové úseky. S příchodem mechanických hodin ve středověku se měření času stalo přesnějším a spolehlivějším. Tyto hodiny umožnily naplánovat setkání, obchody nebo vojenské operace s větší precizností. Města a vesnice začaly budovat věžní hodiny, které se staly symbolem pokroku a prestiže,“ říká Štefan Brštiak ze správy zámku.

I Kynžvart se takovými pyšní. Tok času na zámku a v jeho okolí hlídají už více než tři století. Dodnes funkční stroj odbíjí v letní turistické sezoně každou čtvrthodinu a přes své stáří vykazuje minimální odchylku. Jeho denní zpoždění je pouze několik sekund.

Věžní hodiny na zámku Kynžvart

„Tyto hodiny vznikly pravděpodobně kolem roku 1700. Jedná se o typ s takzvaným vřetenovým krokem s krátkým čelním kyvadlem a umělecky kovaným rámem. Tento druh velkých hodinových strojů byl velmi rozšířený od 17. až do počátku 19. století. Zpožděním zhruba 10 sekund denně se vyznačoval mnohem větší přesností než jeho typový předchůdce, takzvané lihýřové hodiny. Podle kvality zpracování stroje mohla činit denní chyba lihýřových hodin patnáct až šedesát minut. Rozdíl kvality měření je tedy opravdu velký,“ vysvětluje Štefan Brštiak.

Doplnil, že lihýř neboli vahadlo se od konce 13. století používal u velkých hodin a později i u kapesních hodinek. Od druhé poloviny 17. století byl vytlačován skutečnými mechanickými oscilátory – kyvadlem a setrvačkou s vláskem.

Poslední chebský kat shromáždil unikátní sbírku, k vidění je na zámku Kynžvart

Zámecké věžní hodiny jsou v provozu pouze v letní polovině roku. Odborníci ze správy zámku jim věnují denní péči včetně promazávání a natahování. „Také díky tomu je i po třech staletích jejich denní zpoždění pouze několik sekund,“ konstatuje Štefan Brštiak.

V 18. a 19. století se přesnost měření času ještě více zdokonalila s příchodem kyvadlových hodin a kapesních chronometrů. Tyto přístroje měly velký význam nejen pro běžný život, ale také pro navigaci na moři a vynález telegrafu, který umožnil rychlou komunikaci mezi vzdálenými místy.

„Pro významného politika a diplomata, jakým byl rakouský kancléř Klemens Wenzel von Metternich, bylo přesné měření času naprosto zásadní. Potřeboval koordinovat setkání s ostatními státníky, plánovat diplomatické mise a zajišťovat, aby důležité informace dorazily včas na správná místa. Každá minuta mohla být rozhodující pro úspěšné vyjednávání nebo přijetí klíčového rozhodnutí, které ovlivnilo budoucnost celého kontinentu. Přesný čas byl proto pro Metternicha nejen otázkou osobní disciplíny, ale také nástrojem, který mu pomáhal udržet si kontrolu a přehled nad politickými událostmi v Evropě,“ dodává Štefan Brštiak.

Kynžvartský obelisk k poctě císařů opět zdobí zlacená koule s orlicí: