Lví podíl na úspěchu mají členové Spolku přátel města Kraslice. Jak řekl místopředseda spolku Otakar Mika, statečných přátel Kraslic není sedm, ale přibližně dvacet.
„Nebylo to jednoduché. Dozvěděli jsme se, že majitel je v exekuci a že hrázděnka se bude prodávat v dražbě. Když se hlasovalo, zda dražit, přibližně polovina spolku, nějakých deset členů, váhala. Ale regionální historik a doyen spolku Václav Kotěšovec tehdy řekl: Když do toho nepůjdeme my, tak hrázděnka nadobro z Kraslic zmizí. A to tehdy rozhodlo,“ zavzpomínal Otakar Mika.
Zástupci spolku se tedy do dražby zapojili a 5. října 2010 polorozpadlou ruinu za 133 tisíc korun koupili. S úhradou jim pomohlo město Kraslice, protože spolek neměl takovou částku k dispozici.
Pak nastal kolotoč. Ještě před tím, než záchranné práce začaly, bylo třeba zajistit projektovou dokumentaci a stavebně historický průzkum. „Samozřejmě jsme se báli, aby hrázděnka nespadla, až opravy začnou. Stála na rušné ulici v centru města, bylo to riziko, které jsme si uvědomovali. Ale už Václav Havel říkal, že mít jistotu, že vše dobře dopadne, k tomu člověk nepotřebuje žádnou odvahu. V tom případě není těžké být hrdinou. Udělali jsme ale všechno, co bylo v lidských silách, aby se nic nestalo. Měli jsme statika, odborné posouzení, práce prováděla odborná tesařská firma. A také musím zmínit, že lidé se do práce pustili s nadšením a Pán Bůh nás provázel. Takže se nám ten husarský kousek povedl,“ konstatoval s uspokojením Mika.
Patrioti udělali další krok k záchraně hrázděnky. Opravili střechu |
S financováním rekonstrukce Kraslickým pomohl kraj, město, lidé i firmy z Kraslic. Projekt si vzal na starost pražský architekt Petr Dostál.
„Ten když viděl, jací jsme blázni, dal nám velkorysou slevu. A celou dobu stavby nás provázel. Další výhrou bylo, že jsme objevili místní tesařskou firmu, což byli v podstatě dva tesaři. Ti se oprav ujali, přestože se pracovalo na etapy, podle toho, jak se dařilo získat peníze. Po opravách vnitřní nosné konstrukce už jsme mohli klidně spát, protože jsme věděli, že teď už kraslická hrázděnka nespadne,“ doplnil Mika.
Vznikne zde muzeum Krajky Kraslice
Spolek aktuálně stojí před poslední výzvou. K tomu, aby mohl požádat o kolaudaci, mu chybí peníze na pořízení a instalaci protipožárního a zabezpečovacího systému. Na to potřebuje přibližně 60 tisíc korun. Hned poté začne spolek hrázděnku využívat.
„Vznikne zde regionální muzeum Krajky Kraslice. Místní manželé Valentovi zachránili doslova z kontejneru archiv rušeného podniku Krajka. Byly tam vzorníky krajek z minulého a předminulého století. Krajka tu má obrovskou historii, já jsem bez sebe, když si uvědomím, že ji někdo mávnutím ruky přetrhnul. Přitom právě krajka je dnes artikl, který se velmi dobře prodává. A tohle chceme v hrázděnce připomenout,“ předestřel plány Mika.
Spolek také plánuje, že v památce obnoví pořádání večerů se zajímavými lidmi. V patře by měla vyrůst expozice o historii Kraslic.
„Bude tam něco z hornictví, něco z výroby dechových nástrojů, měli bychom také částečně převzít kraslické informační centrum. Pokud vše půjde dobře, možná už v září nebo nejdéle před Vánocemi, kdy zde plánujeme uspořádat koncert na citeru, začne hrázděnka naplno žít a fungovat,“ dodal Otakar Mika.
