V malém domě na dohled od bečovského zámku žila Marie Friedländerová více než pět desetiletí. Tady se narodila židovským rodičům, tady se svou starší sestrou Markétou trávila bezstarostný čas dětství. Svobodně dýchat tu mohla až do podzimu roku 1938, kdy byla z města vykázána pro svůj původ a náboženství.

Odešla do Prahy, kde bydlela na různých místech až do 18. dubna 1942, kdy byla deportována do Terezína. O dva dny později byla převezena do ghetta v Polsku, kde zřejmě zemřela. Podle informací z archivů to však pravděpodobně nebylo hned. Možná se jí stalo osudným vysílení nebo nemoc, mohla se však také stát jednou z obětí deportace do některého z vyhlazovacích táborů.

Jako Marie Nadelfestová se v Bečově narodila 14. října 1887 v ulici Pod Zámkem č. p. 246. Dům koupili v roce 1883 její rodiče, židovský advokát Ignatz Nadelfest a jeho žena Adéla Nadelfestová, krátce po narození první dcery Markéty. Ta vystudovala operní zpěv, byla učitelkou zpěvu a klavíru, odstěhovala se a žila v Liberci a později v Pardubicích. Marie, kterou v rodině přezdívali Mici, však v Bečově zůstala až do osudného roku 1938.

Kámen zmizelých za Annu Posnerovou připomíná smutný osud karlovarské rodačky

„Když nacisté tetu Mici vystěhovali, zřídili v našem domě pobočku Hitlerjungend. Při osvobozování obsadili dům zase Rusové. To si umíte představit, jak to tam potom vypadalo. Máma vyprávěla, že úplně ucpali kanalizaci a celý dům zdevastovali,“ zavzpomínala Dagmar Dopitová, vnučka Mariiny sestry Markéty.

Právě ona bude za svou rodinu ukládat do dlažby už druhý Kámen zmizelých. Ten první umístila v Pardubicích, na památku své babičky Markéty Zenkerové, rozené Nadelfestové, která jako židovka zemřela v koncentračním táboře v Osvětimi. Tam se dostala na udání, že nenosí židovskou hvězdu. Ze židovských příbuzných Dagmar Dopitové přežila pouze její maminka Markéta Kalvodová. Kameny zmizelých tak budou připomínat historii rodiny úzce spjaté s tragédií holocaustu.

„Kámen, o který se klopýtá“

Kameny zmizelých neboli Stolpersteine jsou mezinárodním projektem německého umělce Gűntera Demniga, který položil první kámen v roce 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Název Stolpersteine ve volném překladu znamená „Kámen, o který se klopýtá“. Symbolicky o něj máme klopýtnout či zakopnout pohledem a vzpomenout na oběti holokaustu. Každý z kamenů je věnován jednomu člověku a ukládá se do dlažby před dům, kde daný člověk žil, pracoval nebo významně působil.

Jeden takový kámen tedy od neděle bude v Bečově připomínat poslední místo svobodného pobytu místní rodačky Marie Friedländerové. Iniciativu podpořila také bečovská radnice a Paměť národa Karlovarský kraj.