Siluetu orla už si lidé spojili s naší značkou, říká generální ředitel Mattoni

  12:44
Už téměř rok a půl figuruje na vizitce generálního ředitele (CEO) společnosti Mattoni 1873 jiné jméno než to z rodiny Pasquale. Od 1. dubna loňského roku v kanceláři šéfa firmy sedí Ondřej Postránský. „Blížíme ke dvěma miliardám vyrobených lahví. Něco jako vyjeté koleje u nás neexistuje. Změna je u nás permanentní věc. A té se nechceme vzdávat,“ říká Postránský v rozhovoru pro MF DNES.

Ondřej Postránský, generální ředitel společnosti Mattoni 1873 | foto: Mattoni 1873, Petr Kozohorský,  MF DNES

„Ve firmě jsem už 22 let, takže nějakou obrovskou změnu nevnímám. Pro společnost jako takovou to určitě změna je, ale na druhou stranu v jejím užším vedení sedí více lidí z různých zemí, jako je Maďarsko, Slovensko či Srbsko. Myslím si, že větší změna to byla pro Alessandra (Alessandro Pasquale, bývalý generální ředitel, pozn. red). Ale on z firmy neodešel, je jejím výkonným prezidentem a majitelem,“ říká jeho nástupce ve funkci.

Jak tuto změnu vnímáte?
Jak firma roste a rozvíjí se, byl to přirozený krok. Alessandro stále z role prezidenta dohlíží na strategické směřování firmy. Já mám víc na starosti ten každodenní byznys. Rozdělení rolí vyžadoval růst společnosti, přibylo hodně práce navíc. Alessandro je také prezidentem evropských výrobců minerálních vod. I v této funkci má hodně povinností.

Předat vedení firmy? To je jako provdat dceru, říká šéf společnosti Mattoni

Kouká vám Alessandro Pasquale hodně pod ruce?
Vždycky, když se mě někdo na tohle zeptá, položím podobnou otázku sám sobě. Kdybych byl v jeho kůži, jak bych to dělal? Myslím si, že bych lidem koukal pod ruce mnohem, mnohem víc. Bavíme se o chodu firmy, ale zároveň dává velkou volnost, což vždy bylo v její kultuře. Že lidé mají volnost v rozhodování, v nápadech… Takže ano, pod ruce mi kouká, ale zpovzdálí a velmi rozumně.

Mattoni se postupem let vypracovala v největšího producenta nealkoholických nápojů ve střední Evropě. Má ještě expanzivní úmysly?
Expanzivní nezní úplně hezky. My jsme dobří v tom, co děláme, tak je to přirozený vývoj. A ten je velice rychlý. Když do firmy v devadesátých letech přišel Antonio Pasquale, tatínek Alessandra, vyráběli jsme desítky milionů lahví ročně a on ji postupně dostal na stovky milionů, Alessandro firmu dále rozšiřoval a dostal ji až na miliardy lahví. Nyní se blížíme ke dvěma miliardám vyrobených ve všech zemích. Když budou zajímavé příležitosti kdekoliv v Evropě, rádi se na ně podíváme.

Dá se tedy říct, že firma jede ve vyjetých kolejích?
Něco jako vyjeté koleje u nás neexistuje. Změna je u nás permanentní věc. A té se nechceme vzdávat. Změn se nebojíme, inovace je motor.

Když už je řeč o změnách, letos jste přistoupili ke změně designu Magnesie...
Za tím je zajímavý příběh. Čas od času je potřeba změnit design etiket nebo lahví. Na změně loga jsme pracovali delší dobu. Vzešel z toho krásný nový lev, s nímž je značka Magnesia spjatá. Jenomže pak přišla prezidentská kampaň Petra Pavla. A oni vyšli s velmi podobným lvem. Kdybychom s naším novým logem vyjeli v té době, měli bychom na etiketě hodně podobný motiv. S tím by přišla spousta hejtů, že se vezeme na prezidentské kampani a podobně, což vůbec nebyla pravda. Proto jsme počkali zhruba rok s tím, že si to lidé už nebudou pamatovat. To se více méně potvrdilo, pár připomínek, že jsme nakopírovali lva z kampaně, jsme ale i tak dostali. Těžko budete někomu vysvětlovat, že ne my, ale oni byli ti druzí. Tak to ale bylo.

Místo dvou lvů jen jeden. Minerálka Magnesia po jedenácti letech mění logo

Předpokládám, že orla Mattoni se výrazné změny nedotknou.
I ten se měnil. A hodně! Jeho současná podoba červené siluety je také relativně nová. Pamatuji si, když jsem nastoupil, byl ředitelem marketingu Gabriele Guzzo a na jednu z prvních porad přinesl návrhy nového loga. Jedním z nich byla i nyní používaná silueta. Říkali jsme si tehdy, že by bylo super, kdyby si s ním jednou na první pohled lidé spojili značku Mattoni. A teď tomu tak je. Nějakou dobu to trvalo, ale dnes už z průzkumů vyplývá, že většina lidí to tak má.

Už v minulosti byla Mattoni velkým podporovatelem mladých nadějí v různých oborech. Budete v tomto trendu pokračovat?
Stále hledáme příležitosti, jak mladé podporovat. Dobrým příkladem je Český lev, kde podporujeme studenty cenou za studentský film. Mrzí mě, že už nefunguje aktivita s Ondřejem Vetchým, kdy jsme podporovali nadějné sportovce. Možná se k tomu někdy v budoucnu vrátíme. Karlovy Vary byly letos o festivalu svědkem další naší aktivity zaměřené na mladé. Byli jsme jako firma poprvé součástí pražského Fashion weeku, kde jsme podporovali mladé talenty v oblasti módy. Vybrali jsme tři studenty, kteří měli v rámci festivalu přehlídku.

Teď máme novinku. Vymysleli jsme projekt Mattoni Eagles a je zaměřený na studenty vysokých škol, kdy jim chceme poskytnout dvoutýdenní kampus. Týden v Praze a týden v Karlových Varech. Chystáme pro ně řadu zajímavých lektorů jak z praxe, tak teoretiků. Studenti nám posílali motivační videa, proč by se chtěli zúčastnit. Přišlo jich kolem 150, což je na první ročník zajímavé číslo. Vybíráme pouze 15 studentů. Kampus bude v srpnu a my věříme, že se bude líbit.

Na co kampus zaměříte?
Je určený pro studenty ekonomických škol, ale i dalších oborů. Je zaměřený na vzdělávání v oblastech marketingu, udržitelnosti, výroby a podobně. Prostě na vše, co jako firma děláme. Co se podpory mladých týká, oceňujeme nejen talent, ale i s ním spojenou práci.

Jste zároveň i velkým hybatelem projektu zálohování plastových a plechových obalů na nápoje. Sledujete vývoj v tomto ohledu?
Nejenom, že sledujeme, ale snažíme se ho i aktivně podporovat skrz Iniciativu pro zálohování, jíž jsme členem. Tato problematika se nás bytostně dotýká. Jsme zastánci takzvané cirkulární ekonomiky. A zálohování je nutná podmínka pro to, abychom k cirkularitě mohli dospět. Má tři pilíře. První je, že jakýkoliv obal musí být recyklovatelný, což už splňujeme. Druhou věcí je sebrat je z trhu. A k tomu je právě depozitní systém. Ten současný sice umožňuje sběr obalů prostřednictvím žlutých kontejnerů, ale je na úrovni pouhých 75 procent. Evropská směrnice přitom říká, že do roku 2030 se musí sebrat 90 procent jednorázových obalů. A to zatím podle zkušeností z jiných zemí zaručí pouze zálohový systém. Posledním krokem je cirkularita jako taková. Recyklace z lahve do lahve, nebo z plechovky do plechovky je podle nás to nejlepší, co se může s obalem stát. I to je součástí naší strategie, a jdeme za tím.