Je to splněný sen, říká majitel parního bicyklu. Rám udělal ze staré Esky

  13:22
Parní kolo Miroslava Rudolfa z Bečova na Karlovarsku je hvězdou nejrůznějších veteránských setkání motocyklů. Rokem výroby mezi ně sice nezapadá, ale způsobem pohonu je co do technického řešení strčí do kapsy všechny. Budí zaslouženou pozornost všude tam, kde se objeví. „Je to splnění mého snu,“ říká o parním bicyklu jeho konstruktér.

Miroslavu Rudolfovi učarovalo století páry. Hledal proto, jak by toto učarování přenesl do reálného světa. A parní kolo se ukázalo jako nejschůdnější cesta.

„Je to unikát, žádné podobné na světě neexistuje,“ pyšní se Rudolf. Základem jeho parního přibližovadla je rám ze staré Esky. Samozřejmě jej musel náležitě upravit, aby do něj dokázal vsadit parní pohon. „Je tak asi o 20 centimetrů delší a rozšířený,“ vypočítává nezbytné úpravy základu parního kola kovář s duší vynálezce.

Samotný pohon je až směšně jednoduchý. Tvoří jej nádoba na plyn, to je také jediná úlitba moderním technologiím, protože uhelný kotel by se do kola jednoduše nevešel, hořák, výměník a nádrž na vodu.

„Té je v nádrži asi osm litrů, plynu pak čtyři,“ přibližuje provozní náplně stroje jeho autor. Plynový hořák z vody vytvoří páru o tlaku až 15 atmosfér. Pak už stačí stroj, který jako vypadl ze stránek steampunkových románů, osedlat a jet.

Rychlost odhaduje podle množství slz v očích

Tak jednoduché to ale není. Není to jako motorka, kde stačí otočit klíčkem a jede se, ani jako kolo, kde se pouze šlape do pedálů. Proces před startem zabere skoro hodinu. A vyjížďka rozhodně nepatří k nejdelším a nejrychlejším.

„Kolo ujede, když je to z kopce a mám vítr v zádech, nějakých 500 metrů,“ směje se jeho konstruktér.

Ani o rychlosti se nedá říct, že by byla závratná. Řidič vozidla ji prý odhaduje podle slz v očích. „Bude to někde kolem 40 kilometrů v hodině. Není to tedy ani sprinter ani maratonec, ale parády nadělá hodně,“ doplňuje Miroslav Rudolf.

Tu parádu si užívají návštěvníci akcí, jako byl víkendový 6. ročník ElegancRallye v Sokolově. Vedle parostroje Miroslava Rudolfa se zde představilo padesát historických aut a dvacet motocyklů.

Parní motocykl bude na uhlí

Konstruktér už má v hlavě plány na regulérní parní motocykl. Ten by podle jeho záměru měl zvládnout i delší trasy než jen půlkilometr. „Motorka už bude na uhlí,“ vysvětluje Rudolf. Původně s ní chtěl do Sokolova přijet už letos. „Na její stavbu jsem ale neměl čas. Práce kolem domu a zvířat je stále dost,“ říká.

A pak, stavba podobných strojů není zadarmo. Aby získal kapitál pro další projekty, skvěla se na červeném koberci, na němž parní kolo parkovalo, cedulka PRODÁM.