iDNES.cz

V Karlových Varech jsou desítky lávek a mostů. Dokonce i jeden Karlův

  9:24
Asi jen těžko bychom u nás hledali město, které se může pyšnit větším počtem mostů, než mají Karlovy Vary. Na třech řekách, Ohři, Teplé a Rolavě, dalších třech menších vodních tocích, které katastrem krajského města protékají, jich autoři Encyklopedie mostů do roku 1999 napočítali celkem čtyřicet a k tomu navíc osmnáct lávek pro pěší.

Karlův most přes řeku Teplá v karlovarské Slovenské ulici (22.května 2024) | foto: Jiří Linhart

Od té doby ve městě přibyly další mosty a lávky: v roce 2007 byl otevřený na lanech zavěšený most Tuhnický, v roce 2015 byly předány do užívání pěkná lávka spojující Meandr Ohře s cyklostezkou na levém břehu řeky, lávka přes Ohři na trase EuroVelo v Tašovicích (v současnosti pro havarijní stav bohužel uzavřená), a určitě by se našly i další.

Mosty, hlavně tedy ty starší, jsou většinou významnými technickými památkami své doby se zajímavou a často spletitou historií. Pojďme se na některé z nich podívat blíže.

Chebský most

Chebský most přes řeku Ohři v Karlových Varech

Nejznámějším karlovarským mostem je bezesporu Chebský. Sto jedenáct metrů dlouhý pětiobloukový kamenný most přes řeku Ohři byl uvedený do provozu v roce 1869, a slouží tedy už úctyhodných 155 roků. Podstatná část kamenné konstrukce mostu je přitom původní, což svědčí o mimořádně kvalitní kamenické práci. Opravy, které se na mostě prováděly, se týkaly téměř výhradně mostovky, chodníků a zábradlí, největší z nich most prodělal v roce 1984, kdy došlo k havarijnímu přetržení táhel a odklonění chodníků. Náročnou rekonstrukci se tehdy podařilo zvládnout v rekordním čase za pouhých 380 dní od počátku havárie.

Ze zamýšlených úprav, které nebyly nikdy realizovány, stojí za zmínku projekt stavby tramvajové trati, která by vedla z centra Karlových Varů přes Chebský most na nádraží Buštěhradské dráhy (dnešní Horní nádraží) v Rybářích. Přípravu stavby však ukončila první světová válka a po ní už se podobné nápady neujaly.

Most, který spojoval dvě tehdy ještě samostatná města, Karlovy Vary a Rybáře, dostal při svém otevření jméno „most Císaře Františka Josefa“, stejné jako náměstí na pravém (karlovarském) břehu řeky. Po první světové válce a vzniku Československa však byly všechny názvy připomínající třistaleté panování Habsburků v Čechách zrušeny a most dostal prosté jméno „Egerbrücke“, tedy „most Přes Ohři“. Současné české pojmenování mostu „Chebský“ je v podstatě chybným překladem německého názvu, zaviněným snad tím, že řeka Ohře i město Cheb mají v Němčině stejné jméno Eger. Správnější by tehdy asi bylo pojmenovat most třeba „Ohřecký“, ale s tím si dneska už není třeba lámat hlavu.

Ostrovský most

Ostrovský most v Karlových Varech, pod ním řeka Ohře

Přejmenovat by se ovšem mohl most, který vede k Hornímu nádraží necelých 400 metrů dál po proudu Ohře. Pozoruhodný je tím, že překonává nejenom řeku Ohři, ale i spojovací železniční trať z Dolního na Horní nádraží na pravém a čtyřproudový silniční průtah na levém břehu řeky.

Most dlouhý 242 metrů a překonávající výškový rozdíl dvacet metrů byl dokončený v roce 1932 jako jeden z vůbec prvních mostů z předpjatého železobetonu v tehdejším Československu.

Původně most nesl jméno prvního československého prezidenta Masaryka, po obsazení Karlových Varů nacisty v roce 1938 byl přejmenován na Henleinův, po válce se opět krátce jmenoval Masarykův, ale po komunistickém převzetí moci v roce 1948 byl Masaryk opět nežádoucí. Most pak celá desetiletí nesl jméno Thälmannův podle muže, o kterém dnes sotvakdo ví, co byl zač (německý komunistický politik umučený v roce 1944 v Buchenwaldu). Po listopadovém převratu se most bohužel nevrátil k původnímu názvu, ale byl pojmenovaný „Ostrovský“, což spousta lidí bere jako křivdu a ráda by most opět přejmenovala na Masarykův.

Karlův most

Karlův most přes řeku Teplá v karlovarské Slovenské ulici (22.května 2024)

Podobně jako Praha (a jistěže i další města a obce) mají i Karlovy Vary svůj Karlův most. Železobetonový jednoobloukový silniční most překonává řeku Teplou u Galerie umění, a že se jedná skutečně o most Karlův, je na něm vytesáno do kamene jak česky, tak i německy. Na rozdíl od svého pražského jmenovce však tento most není pojmenovaný po zakladateli města císaři Karlu IV. , i když si to spousta lidí myslí. Tím, kdo mostu „propůjčil“ své jméno, byl arcivévoda Karl Ludwig Johann Josef Laurentius, třetí syn císaře Leopolda II. a mladší bratr císaře Františka II.

A proč se most jmenuje právě po arcivévodovi, který Karlovy Vary nikdy nenavštívil? Sešlo se to tak, že jako vůbec první, kdo přes právě dokončený most 4. července 1801 přešel, byla Její královská Výsost vévodkyně saská Marie Terezie spolu se svým manželem, saským králem Antonínem. Při té příležitosti vyslovila přání, aby byl most pojmenovaný po jejím bratrovi, kterým byl onen arcivévoda Karel. Most byl tedy pojmenován „Erzherzog-Karls-Brücke“ „Most Arcivévody Karla“, později se vžil zjednodušený název „Karlsbrücke“.

Současný železobetonový most samozřejmě není tím mostem z roku 1801. Ten dosluhoval už v poslední čtvrtině 19. století a o jeho rekonstrukci se uvažovalo už v roce 1880, ale nakonec byl přestavěný ze železobetonu až těsně před první světovou válkou a znovuotevřený v roce 1913.

Po první světové válce byl Karlův most stejně jako vše, co připomínalo Habsburky, přejmenován na most Prof. Seegena podle rakouského balneologa, který od roku 1853 do roku 1885 ordinoval jako lázeňský lékař v Karlových Varech. Toto pojmenování se však nikdy neujalo, mostu se dál říkalo Karlsbrücke a tento název v českém překladu se používá dodnes.

7. května 2024

Autor:
zpět na článek