Je libo o chlup lepší kávu? Nová kočičí kavárna v Chebu má neustále plno

  12:54
Tak trochu jiná kavárna otevřela před několika dny v centru Chebu, jen pár kroků od náměstí Krále Jiřího. Vedle několika druhů káv a zákusků jsou jejím hlavním lákadlem kočky. Zatím tedy spíš koťata. A jak se zdá, otevřít v Chebu první kočičí kavárnu byla trefa do černého. V útulné místnosti, kde je vedle baru místo jen na čtveřici stolečků, gauč a hrací koutek, je stále plno.

„Takový ohlas jsme vůbec nečekali. Ale společně s dcerou to zvládáme,“ říká Helena Dušánková. Ve vysoké sklenici nese kávu s našlehaným mlékem a po očku sleduje členy kočičího komanda, kteří se občas nečekaně rozběhnou všemi směry. „Ano, trochu se mi pletou pod nohy, ale někdy víc děti, které si s nimi přišly pohrát,“ směje se.

Sama má doma tři kočky a tak ví, co péče o ně obnáší. Teď je však celé dny v kavárně. Na otázku, zda na ni kočky nežárlí, když s nimi není doma, odpovídá, že ty její si zatím na nic nestěžovaly. „Ale i kdyby, musí si zvyknout,“ pokrčí rameny, usměje se a běží vyřídit další objednávku.

Podle Romana Dušánka, který má vedle své firmy kavárničku takříkajíc pod palcem, přišel nápad otevřít v Chebu kočičí kavárnu po návštěvě podobného podniku v Plzni.

„Byli jsme tam párkrát a moc se nám tam líbilo. Tak jsme si sedli a začali přemýšlet, jestli by něco podobného nešlo i tady v Chebu. A nakonec jsme se rozhodli, že do toho půjdeme. Našli jsme prostor, zrekonstruovali ho a otevřeli. Přiznávám, že vedle mé práce to bylo docela strastiplné. Ale výsledek, myslím, stojí za to,“ rozhlíží se kolem Dušánek.

Dodává, že trvalo dlouhých devět měsíců, než se z bývalého vietnamského obchůdku podařilo vytvořit prostor, kde je dobře kočkám i návštěvníkům.

Kočky mají téměř 300 výrazů tváře. Velká část je přátelská, ukázala studie

„Kočky? Ty se tu rozhodně nenudí. Aktuálně máme čtyři. Tři menší koťata a jedno odrostlejší. Všechny pocházejí ze sokolovského útulku Láskou ke kočkám. Je na nich vidět, že si to tu užívají. Nejen přes den, ale i večer, když tu nejsou návštěvníci. To tady prošmejdí doslova vše,“ popisuje Dušánek.

Zvažuje, že by kavárnička mohla v budoucnu pomoct kočkám i formou dočasné péče. „Kromě naší stálé kočičí party bychom tu měli i nějaká zvířata k osvojení. Lidé by si z nich mohli vybrat parťáka na doma,“ přemýšlí.

Nejprve se však bude muset věnovat osvětě návštěvníků. „Ukazuje se, že v tomhle budeme muset naše hosty, bohužel, trochu vzdělat. Zvíře není věc a je třeba respektovat, když kočky spí nebo se nechtějí mazlit. Tato zvířata jsou osobnosti a teprve když ony chtějí, k člověku přijdou. Nějaká pravidla jsme už sepsali, na každém stolečku jsou k nahlédnutí. Něco podobného ještě chci pověsit do výlohy a na vstupní dveře. Každý, kdo k nám přijde, tak bude vědět, jak se ke kočkám chovat a případně v podobném duchu usměrní i své děti,“ plánuje Dušánek.

Víte, co chce vaše kočka říct? Překladatelský manuál vám poradí

Velká návštěvnost kavárničky podle jeho názoru pramení z toho, že prostě zaplnila díru na trhu. „Budeme doufat, že zájem neopadne, že se tu lidem bude líbit a že za kočkami budou stále chodit. Ale i kávu máme výbornou. Říkáme, že ji máme o chlup lepší než jinde… a možná právě o ten kočičí,“ dodává se smíchem.