Kdysi hojně navštěvované poutní místo stálo na pokraji zániku. Přesto se Čechům a Němcům povedlo jej znovu vzkřísit k životu a památka letos v říjnu slaví 360 let od položení základního kamene.
Ačkoli obvykle se poutní místo koncem září návštěvníkům uzavírá, tentokrát to bude jinak. V sobotu 19. října bude možné v rámci připomínky výročí Loretu od 10:30 hodin výjimečně navštívit. Na programu je ve 13 hodin mše svatá s emeritním biskupem Františkem Radkovským a od 14:30 komentovaná prohlídka památky.
Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loretánské byl vystavěn v letech 1664–1689 chebskými jezuity u farního kostela sv. Ducha na vrcholu návrší severovýchodně od vsi Starý Hrozňatov, Alt Kinsberg. Základní kámen položil tepelský opat Raymund I. Wilfert v říjnu 1664.
K areálu stoupala několik kilometrů dlouhá křížová cesta s 29 zastaveními. Po válce a odsunu německých obyvatel opuštěný a neudržovaný areál zcela zchátral. Střechy se zřítily, pobořenými zdmi prorůstala náletová zeleň. Devastace nezůstal uchráněn ani místní poměrně rozsáhlý hřbitov s ostatky mnoha rodáků. Přesto se našli lidé, kteří byli přesvědčeni o tom, že záchrana má smysl.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Například hrozňatovský rodák Anton Hart, který po válce musel spolu se svou rodinou domov opustit. Jak sám přiznal, poprvé se do svého rodiště vypravil hned, jak to bylo možné. Nebyl to radostný návrat. Hluboce věřící Anton Hart se však nevzdal. Začal neúnavně pracovat na tom, aby sakrální stavba povstala z trosek.
V Německu založil spolek na záchranu poutního místa a získal první dotace na zahájení stavby. Sám na Loretu štědře přispíval. Také na české straně našla jeho snaha odezvu. První záchranné práce provedl José Kočí z Podhradu s několika dalšími dobrovolníky. Plán na záchranu Lorety podpořil František Radkovský, emeritní biskup plzeňský, pozadu nezůstali ani někteří politici.
Anton Hart se narodil před 110 lety, oživil poutní místo Maria Loreto u Chebu |
Například někdejší přednosta Okresního úřadu v Chebu a pozdější chebský starosta Otakar Mika, který se s Antonem Hartem poprvé potkal ve zcela zničené Loretě na podzim roku 1991. „Procházeli jsme zbořeniště této vzácné památky, zchátralé stěny kostela zdobily díry po kulkách a nápisy vojáků. Uvnitř byl les náletových dřevin, vyhořelou věž hlídala rozstřílená madona. Anton Hart se na mne pronikavě podíval svýma jasně modrýma očima a řekl: Musíme to opravit. Češi a Němci společně,“ zavzpomínal Otakar Mika.
Už první neděli v říjnu v roce 1993 se na Loretě uskutečnilo první velké česko-německé setkání za účasti plzeňského biskupa Františka Radkovského. „V roce 1994 při česko-německé pouti otec biskup vysvětil nově vybudovanou kapli Panny Marie a tři nově ulité zvony, které se po padesáti letech znovu rozezněly z opravené zvonice. V roce 1996 došlo na svěcení nově dokončeného kostela Sv. Ducha. A pak každý rok něco přibylo,“ zavzpomínal lékař Karel Tyrpekl, který se ve volných chvílích Loretě věnuje.
Část křížové cesty k areálu Maria Loreto čeká obnova, levné to ale nebude |
„Anton Hart chtěl, aby se na výstavbě Lorety podíleli Češi i Němci. Tvrdil, že by měla být společným dílem obou národů, místem setkávání a smíření. A to se mu povedlo. Do dnešních dnů je Loreta příkladem sbližování Čechů a Němců. Je symbolem snahy zahladit příkopy mezi lidmi na úrovni politické, spirituální i jiné. Dobrým příkladem může být mimo jiné Poutní maraton, jehož 15. ročník se letos uskutečnil,“ dodal Karel Tyrpekl.
Takto vypadal v roce 2020 po skončení dvouleté rekonstrukce dosud zchátralý barokní poutní areál v Horní Polici na Českolipsku.
25. dubna 2020 |