„Aktuálně instalujeme sedm reliéfů, každý z nich má průměr přibližně 2,4 metru. Jsou vytvořeny z vysoce pevnostního tmavého betonu, který, ačkoli je velmi tenký, nepotřebuje žádné vyztužení železem. V tomto případe se jedná o desky silné 23 milimetrů. Samotné motivy vedut jednotlivých měst tvoří klasická mozaika z drobných mramorových kamínků. Je to spíš takové vyšívání, bílé kamínky jsou opravdu droboučké,“ směje se autor návrhu, výtvarník Josef Zlámal.
Vysvětluje, že při zvolené technologii vzniká velký kontrast motivů. Ten je ale v tomto případě žádoucí. „Umožňuje, aby byl obraz patrný i z protějšího chodníku a zároveň nebyl závislý na světle. I v šedivých dnech, jako je tento, budou obrazy dobře patrné,“ vysvětluje Zlámal.
Podle jeho slov se příprava kompletně odehrávala v ateliéru, na místě se jednotlivé části desek už pouze kotví do protihlukové stěny. „Vybrat motivy, které by daná města symbolizovaly, byl trochu oříšek. Studovali jsme ta města, prohlédli jsme tisíce fotek. Vybírali jsme to, co se na fotkách objevovalo nejčastěji, hledali jsme ikony. Proto nemohu říct, že jsem pracoval sám. Spoluautory jsou i lidé, kteří se na výběru podíleli,“ vysvětluje.
Lázeňský trojúhelník ze západu Čech se dostal na seznam dědictví UNESCO |
Instalace potrvá do neděle, do konce roku se ale Josef Zlámal se svým týmem do Mariánských Lázní vrátí a dokončí osazení několika zbývajících částí obrazů. Poslední čtyři lunety by se měly na zdi objevit příští rok spolu s reliéfem v přední části protihlukové stěny, který by měl díla veřejnosti představit. „Uvažuje se rovněž nad tím, že by na protějším chodníku mohl vyrůst jakýsi panel s krátkým vysvětlením. Aby každý, kdo nezná ten kontext, si o tom mohl v deseti větách něco přečíst,“ doplňuje Zlámal.
Mariánskolázeňská radnice chce kolekcí obrazů vzdát hold jedinečnému statusu, který se městu podařilo získat. A zároveň pozvednout veřejný prostor.
„Právě kultura a umění jsou způsoby, jakými je možné vrátit veřejnému prostoru důstojnost. Je pravda, že na rozdíl od sochy zapůjčené do centrálního parku jsou ohlasy na tyto obrazy víc pozitivní. Možná je to tím, že se jedná o umění, které je udělané na míru našemu městu a má vazbu na UNESCO, jehož jsme součástí. Všech jedenáct obrazců jsou reliéfy partnerských měst našeho UNESCO svazku Great Spas of Europe, s nimiž jsme do UNESCO vstoupili. Náklady na oživení protihlukové zdi jsou přibližně 1,9 milionu korun, vše je financováno z rozpočtu města,“ konstatuje zástupce mariánskolázeňského starosty Samuel Zabolotný.
Putovní socha ozdobila lázně, dříve už ji obdivovali třeba na Harvardu |
Právě on s nápadem rozšířit funkci protihlukové zdi na galerii pod širým nebem přišel. „Plzeňská ulice tvoří jednu z hlavních dopravních tepen města. A podoba opěrné zdi byla nedůstojná,“ dodal Zabolotný.