„Držíme pravidelné služby, někdy je to celkem náročné. Tím, že jsme jednotka JPO 2, musíme do pěti minut vyrazit k zásahu. Když mám službu, jsem pořád ve střehu a připraven okamžitě dorazit na stanici,“ popsal práci v jednotce Levanský. „U hasičů působím už patnáct let. Párkrát jsem tedy skutečně musel vyběhnout k zásahu rovnou z hodiny klavíru nebo třeba nechat nákup u pokladny v obchodě,“ dodal hasič.
Během patnáctiletého působení v jednotce má za sebou Levanský kolem tisíce zásahů. „Od lehčích věcí jako odemykání bytů, sundavání mývalů ze stromu až po vážné dopravní nehody, oživování lidí či lesní požáry. Zvlášť začátky byly psychicky dost náročné. Mrzelo mě, když se při autonehodách nepodařilo lidi zachránit, a bohužel zemřeli. Z toho jsem byl vždy velmi smutný,“ doplnil hasič.
Do pěti minut vyjíždíme. Jak fungují dobrovolní hasiči na venkově |
Při výjezdech prý strach nemá, ale někdy mu po dokončení akce dojde, jak byl zásah nebezpečný. „Když se mi narodila dcera, začal jsem být opatrnější. Kolikrát jsem si říkal, jaké je štěstí, že se v pořádku vracím domů. S dítětem je už odpovědnost jiná. Že bych ale chtěl v jednotce skončit, tak daleko to nikdy nedošlo,“ vysvětlil Levanský.
Toho mrzí, že služba u hasičské jednotky neláká více mladých lidí. „Zatím to zvládáme, ale moc mladých nepřichází. Je to podle mě celorepublikový problém. Jak to s těmito jednotkami v budoucnu dopadne, se neodvážím odhadnout,“ posteskl si Levanský.
Zkušenosti z výcviku využije i v běžném životě
Práce u výjezdové jednotky obnáší řádnou fyzickou přípravu a vzdělávání. Hasič pravidelně posiluje a celkově se udržuje v kondici. Někdy mu výcvik pomáhá i v osobním životě. „Dodává mi to určitý klid a schopnost rychlé reakce. Nedávno u příbuzných zaskočilo dítěti sousto, začalo se dusit, šlo o čas. Naštěstí jsem okamžitě věděl, jak mu pomoci. Takových situací jsem zažil více. Naučil jsem se zachovat chladnou hlavu v krizových situacích. Výcvik se tedy hodí i mimo hasičské zásahy,“ potvrdil Levanský.
Dobrovolní hasiči čekají na dorost, někde teď končí i po víc než sto letech |
Práci v jednotce vnímá jako poslání a pomoc veřejnosti. Občas se prý setkává i s nepochopením lidí. „Skutečně se tomu věnuji, abych pomáhal. Mrzí mě, když si někteří lidé myslí, že to člověk dělá pro peníze. Určitě bych věděl o jednodušším a lukrativnějším přivýdělku,“ podotkl člen jednotky s tím, že několikrát zažil i změnu názoru kritiků. „Párkrát se stalo, že lidé, kteří hlásali že jednotka je k ničemu, nás pak sami potřebovali. Jakou měli najednou radost, když jsme dorazili,“ pousmál se hasič.
Petr Levanský však rozhodně nezanedbává ani práci na Základní umělecké škole Žlutice. Tvrdí, že si život neumí představit bez pomoci lidem ani výuky svých žáků.
13. dubna 2023 |