„Pokud je pole dlouhodobě podmáčené, začnou rostliny zahnívat. Problém je i nedostatek vzduchu v půdě. Na ten je náchylná hlavně řepka a ozimý ječmen. Když na polích porost žloutne, je to na sto procent právě ječmen. Přemíra vody škodí rovněž pšenici a žitu, ale ty jsou odolnější,“ uvedl Leoš Horčička, ředitel Školního statku Cheb. Vrásky mu dělá i nynější pokles teplot.
„Taky jsem zvědavý, co to s rostlinami udělá, když je na poli vysoká hladina vody a najednou všechno zamrzne. Jak to dopadne, nevím. Ono se moc často nestává, aby v zimě několik týdnů lilo a pak najednou udeřily silné mrazy. Ale počasí, to je v zemědělství vždy sázka do loterie,“ přemýšlí. Podle jeho slov je podobná situace v celé republice, rozdíly nejsou velké.
Plísně pod sněhem
Záleží však nejen na množství srážek, ale i na druhu půdy a její propustnosti. „Tady u nás jsou půdy mělké. Vrstva ornice je nízká a pod ní je jíl, ten vodu nepropustí. Voda potom na rovinatém poli dlouho zůstává,“ řekl Horčička. V Karlovarském kraji se podle něj nejvíc pěstují obiloviny. Z nich zabírá největší procento výměry pšenice. Řepky je nanejvýš dvacet procent.
„Spíš ale jen patnáct, i když to tak na první pohled nevypadá, protože v době květu všude září žlutá,“ vzpomíná na předvánoční sněhovou nadílku, kdy zem přikryl sníh jako peřina. „Jenže napadl na půdu, která nebyla zmrzlá. A to taky není v pořádku. Pod sněhem se mohou šířit plísně. Pro zemědělce je nejlepší, když přijde lehký mráz a teprve pak začne sněžit,“ vysvětluje.
Podle pozorovatele počasí Rudolfa Kovaříka ze Šindelové na Sokolovsku se ale o mírném mrazu nedá mluvit. „Ve čtvrtek by se mohly přes den teploty dostat k nule, v noci ale bude stále silně mrznout, tedy minus osm až minus deset stupňů,“ předpovídá Kovařík.
Podle jeho záznamů se i v minulosti stávalo, že na rovinatých částech luk a polí zamrzly laguny. „Pamatuji si, že jsme na nich jako děti bruslili,“ vzpomíná.
Nadměrné množství vody v přírodě má podle něj ale i výhody. Hynou škůdci. „Během vycházky jsem na louce viděl spoustu utopených myší, krtků a hrabošů. Vypadá to, že vysoká voda jejich populace zdecimovala. Nějaký čas potrvá, než se začnou vzmáhat,“ myslí si Kovařík.
Ukáže se na jaře
Koncem roku pršelo hodně. V listopadu spadlo v kraji 186 procent běžného úhrnu srážek, v prosinci možná ještě více. „Ještě to není přesně spočítané, ale bude to něco mezi 205 a 180 procenty. Od 20. do 26. prosince spadlo na metr čtvereční 110 litrů vody. Rekord jsem zaznamenal 23. prosince, kdy za jeden jediný den napršelo 60,4 litru,“ nahlíží Kovařík do záznamů.
Zemědělci nyní budou s napětím čekat, v jaké kondici se jejich osetá pole na jaře probudí. „Nikdo teď nemůže s jistotou říct, jak to bude letos. Ale už vloni jsme splakali nad výdělkem. V době, kdy mělo pršet, bylo sucho. A pak, když mělo být o žních sucho, začalo pršet. Výnosy byly nízké, kvalita šla dolů. Byl to tehdy problém pro celý agrární sektor,“ dodává Leoš Horčička.
26. prosince 2023 |