Možná i proto jí lidé přezdívají český Yellowstone. Lokalita, která místy připomíná měsíční krajinu, má co nabídnout i v zimě. Naučnou stezku, která vede napříč rezervací, je však možné navštívit jen za příznivého počasí. Vstupenky za sníženou cenu nabízí bezhotovostní pokladna u vstupu do rezervace.
„Pokud bude pěkně, procházku rezervací vřele doporučuji. Vody je dostatek, v prohlubních to bublá jak o závod. Jakmile však bude počasí nepříznivé a povalový chodník namrzlý, musíme naučnou stezku uzavřít. Jde o bezpečnost. Aktuální informace je možné najít na Facebooku rezervace Soos, na infocentru ve Františkových Lázních a na stránkách františkolázeňského městského muzea,“ informovala Markéta Hrušková, která má správu rezervace na starosti.
Chráněné území je možné projít naučnou stezkou, která vede po asi jeden a půl kilometru dlouhém dřevěném chodníku. Ten lemuje řada informačních tabulí, které představují lokalitu Soos jako zajímavý doklad pozdní vulkanické činnosti. Dokazují to nejen minerální slaniště, ale celá oblast, ve které vyvěrají minerální prameny. Jedná se o dno vyschlého jezera, které tvoří místy až sedm metrů silný nános křemeliny. To jsou pozůstatky schránek dávných řas a rozsivek.
V opravdu třeskuté zimě je na Soosu možné vidět zvláštní úkaz. Místní mu říkají zimní růže. Jsou to vlastně zmrzlé vývěry par nad prohlubněmi s unikajícím plynem. Jedinečné krajkoví může dosahovat výšky až několika desítek centimetrů. Je však velmi křehké a nestálé. Stačí pár slunečních paprsků či lehký závan větru a ledová krása se zhroutí k zemi.
Výlet za Smraďochem do Slavkovského lesa. Kde zápach nevadí, ale láká |
Za návštěvu stojí i záchranná stanice pro volně žijící živočichy v sousedství nového návštěvnického zázemí.
Národní přírodní rezervace Soos byla vyhlášena v listopadu roku 1964. Letos tedy oslavila rovných šest desetiletí existence. Její rozloha je přibližně 221 hektarů. Rezervace je známá především svými mofetami, kterým se někdy také nesprávně říká bahenní sopky.
