„I takto zabezpečené svahy podléhají erozi a zarůstají vegetací adaptovanou na extrémní podmínky, tedy zejména invazním trnovníkem akátem,“ vysvětlil ředitel LLPKV Stanislav Dvořák. Prvním krokem v péči o rizikový svah proto bylo pokácení podobných dřevin. Další postup se ale už neobejde bez použití chemického postřiku.
„Naším úkolem bude vytvořit vhodnou směs, která bude dostatečně efektivní a zároveň šetrná k životnímu prostředí,“ popsal krok číslo dvě Stanislav Dvořák. Rozhodující podle něj bude naplánovat správně načasování a četnost zásahů tak, aby se zeleň ve svahu nestihla zmladit. Postřik odborníci aplikují pouze lokálně, na místě, kde dřevina obráží, aby nezasáhl její okolí.
Vypracování vhodného režimu údržby potrvá dva až tři roky. Po této době by se podle Dvořáka mělo potvrdit, že je zvolený postup skutečně účinný a svah již dále vegetací nezarůstá. Výsledky spolupráce se tak stanou významným krokem v oblasti prevence vedoucí ke zvýšení ochrany skalních stěn v Karlovarském kraji.
Pomohlo by to i jinde
Potenciál ve spolupráci s lázeňskými lesy a parky vidí i Jiří Šlachta, ředitel krajské správy a údržby silnic. „Pokud bude nastavený režim údržby účinný, můžeme ho využít i na dalších místech, jako je například skála nad silnicí v ulici Slovenská v Karlových Varech,“ naznačil.
Podle Jana Bureše, krajského zastupitele, v jehož gesci je doprava, se spolupráce obou organizací může stát základem pro metodické zajišťování péče o svahy nad silnicemi v celém kraji. „Cílem přitom není nic menšího než zvýšení bezpečnosti jízdy v těchto úsecích. Z toho bude mít praktický užitek každý řidič,“ dodal krajský zastupitel.
2. února 2024 |
