Klášter Teplá výjimečně otevřel podzemní chodby, jedna možná sloužila k útěku

  13:22
Zklamu vás hned na začátku, je tady spousta chodeb, ale nejsou to chodby tajné. Těmito slovy přivítal v sobotu první skupinu zájemců o mimořádnou prohlídku běžně nepřístupných částí barokního štolového systému Kláštera Teplá speleolog Jaroslav Hrouda. Na vedení této exkurze je to člověk skutečně povolaný, v 90. letech se podílel na ročním rozsáhlém průzkumu a mapování těchto chodeb.

Klášter do těchto obtížněji přístupných partií systému návštěvníky běžně nevodí, v sobotu je bezmála stovce zájemců výjimečně otevřel v rámci cyklu Monastýrování. Ten už několik let prostřednictvím mimořádných, tematicky zaměřených prohlídek představuje konkrétní společná témata klášterů Plasy, Kladruby, Teplá a Zlatá Koruna.

Chodby skutečně tajné nejsou a jejich účelem bylo a nadále je odvodňování a vysoušení základů stavby a klášterních zdí v této bažinaté oblasti Tepelské vrchoviny plné podzemních řek.

„Minimálně v případě jedné chodby však existuje předpoklad, že mohla být v nouzi třeba při ohrožení kláštera využita také jako úniková cesta,“ naznačil průvodce Jaroslav Hrouda, speleolog z Úval u Prahy a člen brněnské speleologické společnosti Agartha.

Vedla totiž mimo klášterní areál, aby veškerou nasbíranou vodu odvedla z podzemí pryč. Pravděpodobně do okolních polí, kam přesně však nevíme, už v minulosti ji totiž uzavřel zával. Voda z chodeb jinak standardně proudí do řeky Teplá.

Klášter museli postavit znovu

Rozsáhlý, stovky metrů dlouhý štolový systém kláštera založeného na přelomu 12. a 13. století, byl podle návrhu architekta Kryštofa Dientzenhofera vybudován v době jeho barokní přestavby v letech 1690-1725, kdy se začalo s obnovou po celkovém vyplenění za třicetileté války.

„Klášter byl skutečně v dezolátním stavu, v podstatě musel být znovu postaven,“ uvedla Eliška Radová, lektorka kláštera a Hroznatovy akademie. Právě to umožnilo chodby pod úrovní terénu vykopat a zaklenout. Rozmístěné jsou pod celým objektem. „Systém je propracovaný a sofistikovaný, protože když se při nedávné rekonstrukci vyčistily, tak i teď po stovkách let nadále perfektně plní svoji funkci,“ ocenil Hrouda.

Zpřístupnění se systém dočkal při rekonstrukci barokního jádra kláštera, která skončila v roce 2015. Část nyní dostupná návštěvníkům dlouhá přibližně 300 metrů byla osvětlena a osazena podlahovými rošty. Ostatní zatím nepřístupné chodby mají dalších přibližně 500 až 600 metrů. Jejich trvalé otevření zatím v plánu není.

Chodby jsou úzké, někde i více než pět metrů vysoké, jinde však mají sotva půl metru. Do nich se tak může dobrodruh vydat jen po čtyřech. A přestože jsou v podzemí, tu a tam jsou ve stropě průduchy a návštěvník tak odsud může zahlédnout i nebe, nebo zmoknout, pokud venku třeba zrovna prší.

Z podzemí kláštera v Teplé se dá koukat rovnou do nebe

V sobotu cestou do odlehlých chodeb návštěvníci viděli například velký ležácký sklep místního pivovaru, který je dlouhý přibližně 50 metrů a částečně ražený ve skále. Také si prohlédli dvě studny, takzvaná zrcadla, k detekování hladiny spodní vody. „Tam jsem se při průzkumu spouštěl, uklidňovali mě, že je tam maximálně 10 centimetrů vody a já se tam zanořil po pás,“ vzpomněl si Hrouda.

Prohlédli si také prostory, které kdysi rozhodně atraktivní nebyly, spíše naopak. Sběrné, neboli záchodové komory, kde se koncentrovaly výkaly obyvatel kláštera. „Dnes už jsou naštěstí čisté,“ podotkl s úsměvem průvodce. Odsud vede nízká proplachovací štola, kam se lze podívat jen po kolenou. K vidění byla také vysoušecí chodba.

V zimě chodby patří netopýrům

Prohlídka nepřístupných částí rozhodně není zrovna pohodlná. Chybí osvětlení i podlahové rošty, na zemi je místy bahno a kaluže. I s povinnou ochrannou přilbou je třeba dávat pozor a vyhýbat se třeba kovovým nosníkům, kabelům, překračovat je, neuklouznout. Hodinová exkurze tak rychle utekla a na startu už čekala další skupina. Celkem se jich v sobotu v chodbách vystřídalo osm.

Klášter v Plasech je zázrak. Bez vody se stavba zřítí, varoval architekt

Do přístupných částí štolového systému Kláštera Teplá se zájemci mají možnost podívat v sezoně od dubna do října, prohlídky organizuje místní Hroznatova akademie, doporučena je předchozí telefonická rezervace.

Ani mimo sezonu však chodby zcela opuštěné nezůstávají, zimují v nich totiž netopýři. Určitě však štoly nejsou přístupné při oblevě, kdy zde voda běžně vystoupá až nad podlahové rošty, klidně i do metrové výšky.