V odkrytém výkopu, odborně zvaném sonda, ležely u základů budovy střepy, které podle archeologů pocházejí právě ze 14. století. Odborníci však odkryli i pozůstatky dávné tragédie. To když na obytný dům spadla těžká dělová koule a propadla všemi patry až do sklepa. Právě tady na ni archeologové narazili.
Odhadem má 50 kilogramů a je největší z kamenných projektilů, které se zde našly. Takové se tehdy ládovaly do moždířů. „Musela propadnout skrz střechu. Nasvědčuje tomu výplň jámy, v níž se nachází,“ ukazuje archeolog Muzea Cheb Michal Beránek kus staleté střešní prejzové tašky, která ležela ve vrstvě spolu s koulí.
Doplňuje, že střela je zřejmě pozůstatkem z dob třicetileté války či bojů o rakouské dědictví, kdy na počátku 40. let 18. století začínala vládnout Marie Terezie. „Majitelům domu se pravděpodobně nechtělo ji vynášet ven, a tak ji jednoduše zasypali. Pod podlahou ve sklepě tak zůstala dodnes,“ vysvětluje Beránek. Zajímavé nálezy pocházejí i z doby poměrně nedávné, z přelomu 50. a 60. let minulého století, kdy v historickém Chebu probíhala takzvaná asanace. Budovy, které byly ve špatném stavu, šly k zemi.
Chebsko je rájem archeologů, objevili prastarou dlažbu i mumii dítěte |
„Našli jsme tu z té doby funkční záležitosti spojené s užíváním sklepa, jako jsou například vidle na uhlí nebo část brusného kamenného kotouče. A pak samozřejmě materiál z běžné domácnosti 1. poloviny 19. století. Zbytky kachlů, úlomky porcelánového nádobí, střepy z lahví od vína a piva,“ předestírá Beránek. Zajímavé jsou výklenky ve zdivu sklepení obytného domu. „Ne, nejsou to okénka. Ten prostor sloužil k odkládání zdroje světla, jeho vrchní část je pokrytá sazemi. Podobný výklenek je i ve zdi na druhé straně,“ konstatuje Beránek.
Výzkum je součástí rekonstrukce vnitrobloku, který ve starém městě patří k největším. Zaměřuje se na odhalení historické zástavby a jeho hlavním cílem je zdokumentovat a datovat fragmenty původních budov, které měly ustoupit moderní infrastruktuře. Na místě historických sklepů totiž měla být podzemní retenční nádrž. To už však neplatí.
Hradní kaple skrývá i necudné figury, Cheb ji chce dostat na seznam UNESCO |
„Podle původního návrhu, zpracovaného v době, kdy jsme ještě tu situaci pod terénem neznali, se mělo všechno vybagrovat. Jenže se ukazuje, že to je ve velké kolizi se současným stavem. Proto budeme plán měnit. Upravíme jej tak, aby se podařilo zachovat co nejvíc historických konstrukcí, které byly na místě nalezeny. Retenční nádrž se pravděpodobně rozdělí na dvě části. Jedna se umístí do bývalého sklepa. Co se nevejde, usadíme vedle, kde nebudou historické konstrukce. Pak se to celé zahrne zemí, takže větší část historického zdiva zůstane pod povrchem zachována,“ doplnil architekt Jaroslav Aust.