„Ať to rozhodnou sami občané. Referendum se uskuteční v termínu voleb do zastupitelstva kraje a do Senátu parlamentu ČR ve dnech 20. a 21. září,“ informoval kynšperský starosta Marek Matoušek. Podle jeho slov pak bude vše jasné. A pokud se dostatečný počet lidí nevyjádří, rozhodne zastupitelstvo.

„Co se lidem nelíbí? Argumenty jsou různé. Nejčastěji, že je to více než dvousetmetrový kolos, který naruší území, výhledy a podle některých i biokoridor. Mluví se i o vzdálenosti od obytných domů. Přestože někde v republice je to asi 300 metrů, u nás by měl stát větrník od prvního čísla popisného necelý kilometr,“ upřesnil starosta.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Elektrárny by podle jeho slov měly vyrůst na soukromých pozemcích. Problém je ten, že územní plán města takové stavby zakazuje. „I kdyby se lidé v referendu rozhodli, že větrníky podpoří, neznamená to, že tu vyrostou. Firma meridian Nová Energie má před sebou ještě řadu dalších překážek. Třeba územní plán kraje, který rovněž v Chebské pánvi stavbu větrníků zakazuje, nebo posouzení vlivů na životní prostředí EIA, je třeba brát zřetel na letecké koridory, vojenské zájmy a tak podobně. Tohle je jen první krok,“ konstatoval starosta.

Do městské kasy to přinese 64 milionů

Prozradil, že za každý větrník, a měly by být celkem čtyři, chce firma dát do městské kasy milion korun. Následně bude po dobu životnosti elektrárny, což je dvacet let, dál do pokladny přispívat. Celkem by tak město mělo za dvě desetiletí získat 64 milionů korun, což je ale částka před zdaněním.

Předvedly se na Den větru. Dokážou za hodinu vyrobit energii pro celou rodinu

„Diskutujeme o tom, hodně se ta záležitost probírá na sociálních sítích. Vznikla tu dokonce petice a na jejím základě se o tom začali bavit i zastupitelé. Podařilo se vyvolat místní referendum, a aby bylo platné, potřebujeme, aby se přišla vyjádřit asi tisícovka lidí,“ uvedl jeden z odpůrců stavby Michal Škaloud ze Spolku pro přírodu. Podle něj je problémem už samotná změna územního plánu.

„To by mohl být pro celou oblast velký problém. Změna by mohla uvolnit ruce dalším firmám. Podél dálnice D6 by mohly začít růst třeba průmyslové haly. Prostě by stačilo, aby se zájemce domluvil s majitelem pozemku, a postaví tu cokoli. Myslím, že tohle nikdo v Kynšperku nechce. My jsme malé město, oáza přírody. Většina lidí odsud za prací dojíždí a po práci se sem, do klidu, ráda vrací,“ vysvětluje Škaloud.

Argumentuje i tím, že podle větrné mapy Českého hydrometeorologického ústavu jsou v okolí mnohem vhodnější lokality pro stavby větrných parků. „A oni nám tu chtějí postavit v údolí řeky Ohře 230 metrů vysoké elektrárny. Napálí je přímo doprostřed Chebské pánve. Obrovské větráky budou vidět odevšad. Navíc nám tvrdí, že by tu měly stát jen čtyři, ale z toho, co víme, to vypadá, že jich tu vyroste minimálně 12. Prostě celý větrný park. Ano, mohli bychom spekulovat, co to městu přinese. Každopádně budeme mít tu ohyzdnost na očích dalších dvacet let,“ řekl.

Odpůrcům vadí i to, že smlouvy jsou pro město údajně velmi nevýhodné. Navrhli proto radnici, aby se, pokud by se opravdu stavělo, s firmou spojila a inkasovala nejen příspěvek, ale i podíl na zisku.

Výstavbu větrných elektráren by měly zrychlit akcelerační zóny, řekl ministr

Co odpůrce i příznivce spojuje, je obava ze změny legislativy. „Zástupci společnosti při veřejném projednávání naznačili, že pak by se mohly větrníky stavět ve státním zájmu, podobně jako třeba dálnice. A tedy i bez souhlasu města. Pro nás by to znamenalo, že jako případnou kompenzaci bychom získali už jen minimální částku,“ dodal starosta Matoušek.