Františkovy Lázně mají svou sochu Františka
Socha malého Františka je oblíbeným františkolázeňským fotopointem.
Slavnou historii a vlastní pověst má oblíbené selfie místo ve Františkových Lázních. Je jím socha malého Františka, který se postupně stal symbolem města. A podle místní pověsti patří k nejmocnějším lázeňským silám. Stačí se jen dotknout levého palce jeho nohy a každá žena bude moci otěhotnět.
Taková je legenda o soše nahého chlapce sedícího na kamenné kouli s rybou v ruce. A na bronzovou sošku si zajde sáhnout snad každá pacientka, která se ve Františkových Lázních léčí s ženskou sterilitou nebo gynekologickými potížemi. Jen malý František má místo palce vyleštěný úplně jiný úd.
Podle historiků jde o pověst, kterou má na svědomí podnikavý lázeňský fotograf Škarda. Ženy se potom nechávaly u sošky vyfotit. Dnes si u ní pořizují oblíbená selfíčka. A malá socha si pozornosti užívá, v zimě jí místní nasazují kulicha a šálu, háčkovaných ozdob se dočkají i stromy v okolí.
Mariánské Lázně oplývají fotopointy
Mariánské Lázně – Zpívající fontána
Nejkrásnější české lázeňské město se může pochlubit hned několika místy, které nemohou chybět na snímcích návštěvníků. V lázeňské sezoně lidé nevynechávají Zpívající fontánu. Jen v letošním roce její provoz skončil kvůli plánované opravě už v srpnu, poprvé od svého uvedení do provozu v roce 1986.
Její stavba byla součástí rekonstrukce promenády Maxima Gorkého. Autorem návrhu je architekt Pavel Mikšík. Fontána jedinečným způsobem propojuje hudbu, vodu a ve večerních produkcích i barvy. Má deset základních střikových systémů s několika sty tryskami.
Dominantní střední střik dosahuje výšky šesti metrů. Technické zázemí je umístěno v podzemí pod fontánou a tvoří jej strojovna s deseti čerpadly, akumulační nádrž o objemu 25 tisíc litrů a elektrická rozvodna. Řídicí místnost s počítačem je umístěna v areálu kolonády.
Socha Krakonoše v Mariánských Lázních.
Dalším oblíbeným místem pro fotografy je kamenný pohádkový park na Krakonoši. Je v něm několik desítek pohádkových postaviček, tou nejfotografovanější je ale socha samotného Krakonoše. Ta navíc plní i přání.
„Návštěvník, který správně spočítá, kolik soch v pohádkovém parku je, může správný počet pošeptat Krakonošovi a pak se s přáním na rtech dotknout jeho berly. Může se pak těšit na splnění přání. A při odchodu z parku musí zazvonit na kouzelný zvoneček,“ vysvětlil ředitel hotelu Krakonoš a duchovní otec celého parku Jiří Richter.
Jak ale sám upozorňuje někdy jsou fotografové nebezpeční samotným sochám. „Největší škody nám způsobila německá turistka, která se chtěla vyfotit u jezírka s vílami. Nejdříve pošlapala trávník, pak záhon s květinami a nakonec do jezírka spadla. Porazila jednu ze soch, které se hlava rozlomila na tři kusy. Navíc chtěla i s manželem ujet. Škodu za několik desítek tisíc korun nakonec zaplatila její pojišťovna,“ zavzpomínal Richter na nepříjemnou událost.
Sousoší monarchů císaře Františka Josefa I. a krále Edwarda VII. je oblíbeným mariánskolázeňským fotopointem.
Největší foto pýchou Mariánských Lázní a nejoblíbenějším místem pro selfíčka je sousoší monarchů císaře Františka Josefa I. a krále Edwarda VII., které od roku 2014 zdobí vstup do lázeňských parků. Oba v mírně nadživotní velikosti stojí uprostřed chodníku a stali se vděčným námětem všech fotografů.
Lidé sice ze začátku protestovali proti soše císaře Františka, obviňovali město z příklonu k Habsburkům. Jenže stačila jedna lázeňská sezona a tisíce lidí s mobilními telefony. Snímek s monarchy postávajícími uprostřed chodníku si prostě každý musí udělat. Autorem návrhu sousoší je zesnulý mariánskolázeňský sochař Vítězslav Eibl. Jedná se o připomínku jejich setkání v Mariánských Lázních v roce 1904.
Chebský Špalíček
Komplex kupeckých domů na chebském náměstí zvaný Špalíček
Místo, které se musí objevit na každém snímku z Chebu, je komplex Špalíčku. Ten město proslavil po celém světě. Dostal se i na poštovní známky. Špalíček, německy nazývaný Stöckl, je komplex jedenácti kupeckých domů v dolní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad ze 14. století. Původně měl tři bloky, do současnosti se dochovaly pouze dva. Třetí blok byl zbourán v roce 1809. Generální oprava celého komplexu se uskutečnila v 60. letech minulého století.
V Chebu byla slavnostně odhalena Hurvínkova lavička i s jeho bronzovou sochou.
Druhou a novou chebskou zajímavostí je socha Hurvínka pod Chebským hradem. A co má legendární pohádková postavička společného s Chebem? Jde o poctu Gustavu Noskovi, který je duchovním otcem a tvůrcem Hurvínka a v Chebu dlouhá léta bydlel. Socha samotného Hurvínka je bronzová, lavička, kterou zdobí, je pak z jihočeského pískovce.
Miluji Karlovy Vary
Fotopoint I Love Vary vedle Mlýnské kolonády.
Nápis I love Vary umístěný nedaleko od Mlýnské kolonády se stal v posledních letech oblíbeným místem fotografů selfíčkářů v Karlových Varech. Na své místo se dostal v létě 2021 v souvislosti s 55. ročníkem mezinárodního filmového festivalu. Je symbolem toho, že se Karlovy Vary jako první město v Česku hlásí k titulu Město bez kouře.
Fotopoint poblíž Mlýnské kolonády na Lázeňské ulici má podobu nápisu I love Vary se srdíčkem a znakem pro stupně Celsia, což odkazuje ke zdejším horkým pramenům a městskému stylu propagace. Celkově pak má nápis vyjadřovat, že obyvatelé Karlových Varů mají své město rádi. Zároveň je i motivací pro návštěvníky, aby fotografie sdíleli na sociálních sítích a nepřímo tak Karlovy Vary propagovali jako turisticky atraktivní destinaci.
Aš pod rozhlednou
Dřevěný nápis pod Bismarckovou rozhlednou v Aši.
Zvěčnit se s nápisem Aš a kamennou Bismarckovou rozhlednou za zády? V Aši žádný problém. Před dvěma lety vznikla na tamním vrchu Háj atrakce, která k pořízení zajímavých fotografií u ašské dominanty přímo vybízí. Fotopoint z masivního dřeva zde vyrostl z iniciativy městské společnosti Ašské lesy. Zaměstnanci firmy jej vyrobili tradičními postupy.
„Na rozhlednu chodí množství turistů a rozhlednu si fotí. Právě fotopoint by měl tuto výjimečnou památku natrvalo připoutat k našemu městu. Lidé si i po letech snadno vzpomenou, kde fotografie vznikla,“ řekl mluvčí města Aše Milan Vrbata.
Chodov a Chodaublick
Vyhlídka Choudaublick na Liščím vrchu u Tatrovic na Sokolovsku.
Nejen velká a známá města se mohou pochlubit selfiepointy nebo vyhlídkami. Ty se dají najít i v místech, kde by je nikdo nečekal. Například ve vesničce Tatrovice kousek od Chodova na Sokolovsku.
Vyhledávaným místem je před deseti roky obnovená vyhlídka Choudaublick na Liščím vrchu, kam je to od kostela sv. Erharda z Tatrovic asi 1300 metrů po žlutě značené turistické cestě. Samotný Liščí vrch (někdy též Liščí kopec) s výškou pouhých 616 metrů nad hladinou moře převyšuje Tatrovice o zanedbatelných 30 metrů, při pohledu od jihu je ale v hřebeni Krušných hor výraznou a z daleka viditelnou dominantou.
Vyhlídka Chodaublick se nachází na hraně temene Liščího vrchu jen pár metrů pod samotným vrcholem na okraji výrazného skaliska. Nabízí úžasný výhled na polovinu Sokolovské pánve od Chodova a Lokte až po samotný Sokolov, ohraničený panoramatem Slavkovského lesa, pohled na východ na Božičany a Novou Roli dnes bohužel zakrývají vzrostlé stromy.
Vyhlídka byla oblíbeným cílem výletníků z Chodova už v první polovině minulého století, po druhé světové válce ale upadla do zapomnění a obnovena byla až v roce 2014 péčí hornického spolku Solles Chodov.
