Když se dnes třiasedmdesátiletý Němec Jürgen Seifert po letech konečně domohl důstojného odškodnění za pokousání psem u železné opony, zkalila mu radost část rozsudku, podle které měl zaplatit ministerstvu spravedlnosti náklady odvolacího řízení.
Nevzdal se a Ústavní soud mu dal za pravdu. Precedenčním rozhodnutím potvrdil, že Seifertův nárok byl oprávněný, a tak nemůže být trestán tím, že by měl hradit náklady odvolacího řízení.
„Šlo o pouhých 900 korun. Nicméně Jürgenu Seifertovi se to nelíbilo, a obrátil se proto na Ústavní soud. A ten vyhlásil nález, kterým rozhodnutí o tom, že by měl platit, zrušil,“ vysvětlil podstatu věci advokát Lubomír Müller, který Němce před českými soudy zastupuje. Doplnil, že i když se Ústavní soud běžně tak nepodstatnými částkami nezabývá, v tomto případě udělal výjimku.
Luděk Navara: Příběhy obětí železné opony mě dojímají, strůjci musí pykat |
V rozhodnutí stojí, že zásah soudu byl nutný, protože celá věc svým významem přesahuje věc samotnou a že může mít vliv i na jiná další řízení. „Dá se tak říct, že Seifert precedenčním způsobem napomohl tomu, aby soudy o nákladech řízení rozhodovaly spravedlivě. Naučí-li se to v drobných částkách, lze doufat, že tak budou činit i tehdy, když půjde o daleko větší sumy,“ předeslal advokát Müller.
Příběh Jürgena Seiferta se začal psát v roce 1983. V té době mu lékaři v někdejší NDR diagnostikovali rakovinu. Prognóza nebyla příznivá. Jürgen Seifert se však dočetl, že na jedné z amerických klinik by mu pomoci uměli. Když nedostal povolení odejít legálně, rozhodl se, že společně se dvěma kamarády přes hranice uteče.
„Vybrali jsme si cestu přes Československo, protože se nám zdálo, že bude nejkratší a nejbezpečnější. V trabantu jsme přijeli do Chebu a pokračovali na hranice. Bylo něco po sedmé hodině večer a my už byli takřka na místě, když se před námi utvořila kolona vozidel, které někdo vpředu kontroloval. Kus jsme couvli, zajeli do příkopu, zhasli světla, vystoupili a každý samostatně se rozběhli k hranicím,“ popsal Seifert průběh akce.
Němec kdysi pokousaný psem pohraničníků se nevzdal. A vysoudil víc peněz |
On sám běžel tmavou nocí nejprve do kopce. Po chvíli narazil na koleje. Na nich stál vlak. „Všiml jsem si, že poblíž je několik lidí se psy. Jakmile mne spatřili, padla rána, snad výstřel z nějaké zbraně, tak jsem padl k zemi. Už jsem ležel, když na mne skočil služební pes a zahryzl se mi do levého stehna. Poté ke mně přiběhli nějací lidé, psa odtrhli a dali mi něco přes hlavu. Zvedli mne, ruce mi spoutali za zády,“ líčil události z roku 1983.
V protokolu však podle něj chybí, že ho poté pes napadl ještě jednou. „Tentokrát zaútočil přímo na genitálie. Utrpěl jsem vážné zranění, které mne stále trápí. Musel jsem se podrobit několika operacím,“ popsal Seifert chebskému soudu hrůzný zážitek u tehdy ostře střežené československé hranice. Po prvním ošetření v nemocnici v Chebu putoval do cely a po deseti dnech byl předán k potrestání východoněmecké STASI.
V roce 2019 jej chebský soud rehabilitoval, následně mu ředitel odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti České republiky Jakub Severa přiznal bolestné, ale nikoli náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Soud rehabilitoval dalšího z kamarádů, kteří v trabantu utíkali na Západ |
„Seifert to pokládal za nespravedlivé, protože jeho zranění bylo naprosto zbytečné. Když byl zadržen a spoután, nebyl žádný důvod, aby na něj pes v přítomnosti psovoda útočil a způsobil mu zranění, které ho trápí celý život. Podal proto žalobu a soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Petr Navrátil mu v roce 2022 přiznal odškodné 15 tisíc korun,“ uvedl advokát.
To ale Seifert nepokládal za dostatečné, a tak soudní řízení plynule pokračovala až do loňského srpna. „Tehdy senát Městského soudu v Praze prohlásil, že správná částka odškodnění tvoří 150 tisíc korun. S tím už se Seifert spokojil,“ popsal advokát Müller. Zároveň ale soudci uložili Seifertovi povinnost zaplatit ministerstvu spravedlnosti náklady odvolacího řízení ve výši 900 korun. „Kvůli tomu se následně Seifert obrátil na Ústavní soud. A uspěl,“ dodal Lubomír Müller.
