Navržený dobývací prostor o rozloze přibližně 15 hektarů leží v lese východně od Potůčků a severně od Horní Blatné, přibližně kilometr od hranice s Německem. Předpokládaná doba trvání těžby je 20 let s roční kapacitou sto tisíc tun živcové suroviny. Těžbu bude provádět společnost KMK GRANIT se sídlem v Krásně na Sokolovsku, kde už jeden živcový lom provozuje.

„Chceme tady žít a bydlet, nebráníme se dobrým nápadům, ale otevřít tady důl je nesmysl,“ neskrývá své rozhořčení starosta Potůčků Vlastimil Ondra. „Neumíme si zde na Pískovém vrchu nad údolím říčky Černé, které je našim přírodním skvostem, představit podobný lom jako je v Krásně,“ dodává.

Lom má fungovat vždy na jaře a na podzim ve dvousměnném provozu. Surovinu budou těžaři získávat pomocí odstřelů dvakrát až třikrát měsíčně. Živec se pak bude odvážet po lesních cestách. Na hlavní silnici se napojí nad Perninkem a odvážet se bude do meziskladu v Chodově na Sokolovsku, případně k dalšímu zpracování v lomu Krásno nebo do mlýnice v Horním Slavkově.

A to je jeden z důvodů proč starostové dotčených obcí svolávají na 14. srpna veřejné jednání do Perninku. Zájemce chtějí seznámit se svými kroky proti připravované těžbě.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

„Pro nás je například problémem doprava,“ říká místostarosta Perninku Ladislav Vetešník. „V obci nemáme přechod pro chodce, není ho kam umístit. V dolní části nejsou chodníky, pro které není místo,“ poznamenává. V Perninku si už spočítali, že by za den projelo obcí 24 třicetitunových náklaďáků. „Vyplývá to ze záměru těžařů,“ potvrdil Vetešník.

Průzkumné vrty prováděli už před 20 lety

Karlovarský kraj vyhlásil zjišťovací řízení k záměru těžby. „V jeho rámci se může každý do 17. srpna písemně vyjádřit. Jako obec se samozřejmě vyjádříme, ale pomůžeme i našim lidem, aby se mohli vyjádřit také. Všichni společně půjdeme proti těžbě,“ dodal Vetešník.

Odpůrci těžby už připravili i vlastní webové stránky nechcemetezbu.cz, kde budou postupně zveřejňovat dostupné informace. Ta první na stránkách je právě o připravovaném jednání, které se 14. srpna uskuteční v parku u kašny v Perninku. V místě mají lidé získat informace, jak se k řízení připojit.

Kanaďané se vydali do Krušných hor. Zjišťují, zda se vyplatí těžit stříbro

Záměr těžit živec v povrchovém dole u Potůčků není nijak nový. Už v roce 2004 se v lokalitě Pískového vrchu dělaly průzkumné vrty. „O nich obec buď vůbec nevěděla, nebo k nim vždy vydala negativní stanovisko,“ uvádí starosta Potůčků Vlastimil Ondra. A podobně to dopadlo i v dalších letech. Obec se záměrem jakékoliv těžby na svém katastru nikdy nesouhlasila.

„Avizované užívání lesních cest k přepravě tisíců tun horniny je nedomyšlený argument. Navíc tady máme pozůstatky po těžbě uranu z 50. let, o které se nikdo nestará, a najednou chtějí otvírat uprostřed Krušných hor povrchový důl. Budeme určitě požadovat doplnění stávajících studií. Spousta věcí podle nás není vypořádaná,“ je přesvědčený starosta.

Živce mají status kritické suroviny EU

Místopředseda správní rady společnosti KMK GRANIT Pavel Tatýrek se domnívá, že firma udělala vše pro to, aby příroda utrpěla co nejméně.

„V záměru jsme hodně ustoupili a udělali podstatné změny. Z původně plánovaných 80 hektarů odsouhlasených Ministerstvem životního prostředí jsme to zredukovali na 14,9 hektaru, vyhnuli jsme se chráněné oblasti Natura 2000, omezili jsme doby těžby rozdělením na dvě etapy v roce, to je nestandardní,“ vyjmenoval Tatýrek: „To ložisko je významné, od roku 2023 jsou živce kritická surovina EU,“ upozornil.

Nic neovlivnilo světové hornictví tak jako Krušné hory, říká geolog

Firma řešila i možnost vozit surovinu po železnici. „Do Potůčků je špatná a úzká cesta, maximálně tak pro potřeby zásobování, vybudování alternativní cesty ke kolejím, kde by to bylo možné nakládat, je kvůli terénu složité,“ uvádí.

Živec z Potůčků je vhodný pro slinuté dlažby, izolační a barevná skla a podobné výrobky. „Pokud někdo přijde a bude chtít další informace, tak se tomu nebráníme, ale to, co se teď děje, je docela hysterie. Není ani pravda, že nám jde o povolení ještě před vyhlášením CHKO. Průzkum jsme zahájili už před pěti lety. Tehdy o CHKO nikdo nemluvil,“ dodává Tatýrek.