Památník nese jména více než osmi desítek lidí, kteří v letech 1948 až 1981 přišli na západní hranici o život. Zastřelili je, zemřeli v elektrických drátech nebo zahynuli jiným způsobem. Monument nechalo postavit město Cheb za finančního přispění státu a kraje.
Památník odhalili 27. června 2006, v Den památky obětí komunistického režimu. „Toho dne si připomínáme popravu Milady Horákové a dalších tří lidí v politickém procesu. Posvětil ho tehdy vikář Filip Zdeněk Lobkowicz,“ vzpomíná dlouholetý chebský zastupitel, lékař Karel Tyrpekl. Slavnosti se zúčastnil i první polistopadový ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier.
Ve Vlaku svobody emigrovalo 34 lidí. Útěk na Západ tehdy zaujal celý svět |
Jména dvaaosmdesáti lidí na památníku nejsou podle Tyrpekla kompletním výčtem těch, kteří na hranicích zemřeli. Historik Václav Jiřík, který se o stavbu památníku zasloužil, ve svých knihách dokumentuje i osudy dalších a dějiny národa po roce 1945.
Tato díla jsou pro pochopení našeho regionu stále velmi důležitá, upozorňuje Tyrpekl. V té souvislosti zmiňuje například knihu reportáží z moderních dějin nazvanou Vlak svobody o známém útěku lidí přes Aš do Německa z 11. září 1951.
Neopomíjí ani publikaci Nedaleko od Norimberku, rozsáhlé dílo o procesech a rozsudcích nad sudetskými Němci v poválečném období na Chebsku. Další Jiříkův román Zatmění slunce mapuje osud historika, který se stal obětí normalizačních čistek.
Kniha Klatovské oprátky zmiňuje případy z retribučních řízení na Klatovsku a věnuje se osudům mužů a žen, které v prvních poválečných letech odsoudil Mimořádný lidový soud v Klatovech k nejvyšším trestům. „Za toto dílo získal autor Cenu Miroslava Ivanova v oblasti literatury faktu,“ uvádí Karel Tyrpekl.
Okupaci navzdory. Pravdu z Klínovce v srpnu 1968 šířila odvážná dvojice |
K dalším patří knihy Kupředu levá, Na opačném břehu či Šumavská odysea. V té Jiřík připomíná historii státní hranice v letech 1948 až 1949 a případy uprchlíků.
Za dobu své existence se památník stal místem, kde si lidé každoročně a v nejrůznější době připomínají zrůdnost minulého režimu. Také letos u příležitosti 35. výročí sametové revoluce k památníku zamíří. Setkání u „přetržených okovů“ na bývalé signální cestě jsou plánována na neděli 17. listopadu. Uskuteční se v 10 a v 17 hodin.
Václav Jiřík Václav Jiřík se narodil v roce 1944 ve Stachách. Po gymnáziu nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia však nedokončil a začal působit v chebském muzeu. Když musel v roce 1971 své místo opustit, odešel i z Chebu. Větší část období normalizace pracoval v dělnických profesích, žil v Chodově a Příbrami. Po své rehabilitaci fakultu dostudoval a v roce 1992 se vrátil i do Chebu, kde působil jako pedagog na Svobodné chebské škole. Jako člen České strany sociálně demokratické byl dlouholetým chebským zastupitelem a radním města. Kromě toho, že se zasloužil o vybudování památníku na Svatém Kříži, byla z jeho iniciativy na domě ve Šlikově ulici v Chebu umístěna pamětní deska chebského spisovatele Luďka Šneppa. Václav Jiřík zemřel 28. června 2017 v Táboře, kam se krátce před smrtí přestěhoval. |
