„Hodinový výkon jedné větrné elektrárny jsou dva meqawatty,“ upřesnil Michal Štěpánek, technik provozu PRE Energo. Právě jeden z větrníků u Horního Částkova společnost v sobotu v rámci Dne větru otevřela pro veřejnost. Tato možnost přilákala desítky zájemců o obnovitelné zdroje energie.
Tubusy ve větrném parku na Sokolovsku jsou 105 metrů vysoké. Každý ze tří listů vrtule pak měří 45 metrů. „V tomto ohledu patří naše elektrárny mezi ty větší,“ říkal Štěpánek hostům. „V plánu jsou ale i stožáry vysoké až 150 metrů,“ doplnil. Výstavba nových větrníků ale podle něj v České republice vázne. „Mohou za to i mýty, které o energii z větru panují,“ posteskl si.
 |
Odpůrci výstavby větrných elektráren poukazují například na jejich hlučnost. Ano, větrníky slyšet jsou, o čemž se mohli přesvědčit všichni ti, kteří do Horního Částkova přišli. Jenomže už 350 metrů od nich je podle měření hlučnost jen o málo vyšší, než v běžném obývacím pokoji. A přímo u paty tubusu pak není větší, než v rušné kanceláři.
„Dalším argumentem je, že zvuk elektrárny plaší zvěř. Jen kousek od té naší mají myslivci posed. A často raději chodí číhat na černou zvěř na schody k elektrárně. Odtamtud je totiž prasata nečekají,“ vyvrátil další z mýtů technik PRE. Často skloňované je i nebezpečí, které prý od větrníkům hrozí letícím ptákům. Majestátní orel, který při Dni větru kroužil parkem větrníků, by byl asi jiného názoru. „Za celou dobu jsme tady našli jediného mrtvého ptáka. A toho ještě nejspíš ulovila kočka,“ doplnil Štěpánek.
Stát dá tři miliardy na větrné elektrárny. Ministerstvo vypsalo dotační výzvu |
Energie získaná z větru má podle něj oproti třeba fotovoltaice řadu výhod. Předně je energie větrníků dostupná kdykoliv. A nezaberou tolik místa. „Větrné elektrárny jsou v provozu prakticky celoročně. Dnů, kdy nefouká, je jen pár,“ vysvětlil technik. Paradoxně se častěji stává, že elektrárny stojí kvůli tomu, že fouká moc. „Jakmile rychlost větru překročí 21 metrů za sekundu, automatika elektrárnu odstaví,“ doplnil Michal Štěpánek.
Větrný park u Horního Částkova čítá čtyři elektrárny. Bedlivým okem je ale možné na okolních kopcích spatřit desítky dalších tubusů s otáčejícími se vrtulemi. V přepočtu na rozlohu jich je totiž v Karlovarském kraji nejvíce v republice. Vloni vyrobily větrníky v regionu téměř 150 tisíc kilowatthodin elektřiny, což je v rámci republiky rovněž nejvíce. V tabulce za karlovarským regionem jsou kraje Ústecký a Liberecký. Opačným případem je Jihočeský kraj, kde není větrná elektrárna ani jedna.
Nejvíc elektřiny z větru vyrobili na Karlovarsku. Je to málo, říkají odborníci |
Přesto v České republice vzniká z větru pouhé procento elektřiny. „V sousedním Polsku, které má pověst uhelné energetiky, mají podíl větrné elektřiny v síti třináct krát vyšší, než u nás,“ řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Důvodem je podle oborových asociací nízké povědomí veřejnosti o tom, jak větrné elektrárny fungují a příliš dlouhé a složité povolování jejich stavby. Právě alespoň částečně změnit náhled veřejnosti si vytyčili za úkol organizátoři dnů otevřených dveří na větrných elektrárnách. V celé republice zpřístupnili 21 lokalit. Vedle větrných elektráren mohli zájemci nahlédnout i do větrných mlýnů.
