iDNES.cz

Oživení okolí Vřídelní kolonády řeší hned dvě studie, vybere si město

  13:40
Budoucí podobu okolí Vřídelní kolonády v Karlových Varech po plánovaných úpravách řeší hned dvě studie. Tu starší z roku 2016 si nechala zpracovat Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZaK), novější vznikla v režii Kanceláře architektury města (KAM). Obě jsou natolik rozdílné, že skloubit je dohromady prakticky nelze. Rozhodnout tedy bude muset město jako vlastník.

Vizualizace budoucí podoby okolí Vřídelní kolonády ze studie SPLZaK podle návrhu architekta Václava Kouby. | foto: SPLZaK

Studie SPLZaK se přitom už začala částečně realizovat. Podle návrhu architekta Václava Kouby vznikly například sluneční hodiny u vývěru Vřídla. Ty se podle konečné podoby posunou dál směrem do Vřídelní ulice.

„Na prostranství za Vřídlem se přestěhuje socha Hygie, která je v současné době ve vestibulu kolonády. Je zde také naplánovaný výtah do podzemních prostor,“ uvedl Václav Benedikt, ředitel SPLZaK. Vizuál Koubovy studie si pohrává s motivem vřídelní vody. Rozdíl oproti té z dílny KAM je výrazný.

Městští architekti totiž řeší prostor kolem kolonády jako součást zamýšleného Divadelního korza. Tento projekt architektonicky řeší lokalitu od Císařských lázní po Vřídelní ulici. „Na druhou stranu je sama Vřídelní kolonáda natolik dominantním prvkem lokality, že by si svébytný design okolí zasloužila,“ naznačil Karel Adamec, ředitel KAM. Jak ale zdůraznil, konečné řešení není otázkou „škádlení“ architektů a správců přírodních zdrojů. „Rozhodnout musí město,“ doplnil Adamec.

U Vřídelní kolonády se aktuálně řeší havarijní stav přemostění říčky Teplé. „Provozně a technicky máme v této otázce jasno. S realizací počítáme v letech 2025 a 26 s tím, že práce by měly začít po skončení příštího filmového festivalu tak, abychom valnou část stihli do toho dalšího,“ řekl Benedikt.

Záleží na penězích

Jak on, tak Karel Adamec se shodují v tom, že Vřídelní kolonáda má obrovský potenciál. Jeho plnému využití však brání mnoho věcí. Například fakt, že její střecha není koncipovaná jako pochozí. Využití střechy například pro kavárnu se přitom nabízí.

Vřídelní ulice se promění, bude základem Divadelního korza napříč lázněmi

„Naším cílem je, aby Vřídelní kolonáda nebyla pouze průchozí dominantou lázeňské části Karlových Varů,“ doplnili oba ředitelé ve shodě. Vše je ale otázkou peněz. Investici nejen do okolí kolonády, ale i do dokončení rekonstrukce odhadují na stovky milionů korun.

Vřídelní kolonáda je dílem architekta Jaroslava Otruby. Dokončena byla v květnu 1975. Neslouží však pouze pro podávání pitných kúr či odpočinek pacientů, ale z hlediska balneotechnického představuje především uzlový bod rozvodů vřídelní vody. V nedávné minulosti se v Karlových Varech uskutečnilo referendum, jehož iniciátoři požadovali vybudovat repliku původní litinové kolonády Fellnera a Helmera. Kvůli nízké účasti ovšem nebylo platné.

Referendum o Vřídelní kolonádě je neplatné, opět hlasovalo málo lidí

Projekt Divadelního korza, jehož je Vřídelní kolonáda součástí, se letos rozjíždí úpravami sadů Karla IV. před Císařskými lázněmi. „Jejich přímé okolí už kraj při rekonstrukci budovy koncipoval tak, aby do našeho záměru zapadalo,“ podotkl za městské architekty Karel Adamec. V příštím roce pak KAM zpracuje projektovou dokumentaci na střed Divadelního náměstí, tedy na park, v němž stojí jezdecká socha zakladatele města.

zpět na článek