Vystavené exponáty pocházejí ze zámeckých či vědeckých knihoven a muzeí po celé České republice. „Na zájemce čeká výběr bohatě ilustrovaných starých tisků ze 16. až 19. století uchovávaných na našich hradech a zámcích. Snažili jsme se vybrat zajímavé ilustrace, je zde i několik velmi zajímavých trojrozměrných předmětů. Výstava je členěná podle lékařských oborů, takže v oddělení očního lékařství návštěvníci uvidí například brýle kancléře Metternicha. Máme tu také několik lahví se vzorky ve formaldehydu. I to patří do kontextu výstavy,“ uvedl kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink.
Podle jeho slov je výstava výsledkem výzkumu historických knihovních fondů, na kterém se podílí odborníci z různých institucí napříč republikou. Jedním z výstupů výzkumného úkolu, který potrvá celkem pět let, je právě výstava lékařské literatury na Kynžvartu.
„Zhruba polovina exponátů pochází z našich fondů, druhá část je zapůjčená z různých knihoven, z Národního muzea nebo třeba z Vědecké knihovny v Olomouci,“ předestřel kastelán Cink.
Zdůraznil, že výstava ukazuje spíše reprezentativní výběr, nikoliv komplexní pohled na dané téma. „Snažili jsme se, aby výstava byla zajímavá jak pro fajnšmekry, tak pro běžné návštěvníky,“ řekl s tím, že k výstavě správa zámku nabízí i katalog, v němž si návštěvníci mohou dohledat další informace.
Odkaz kata, který i léčil
Například v části věnované Kynžvartu se autor katalogu zmiňuje, že přítomnost lékařské literatury v zámeckých knihovnách může svědčit o aktivním zájmu člena rodu o medicínu. Tak tomu bylo na Kynžvartě. Pozornost, kterou kancléř Metternich věnoval přírodním vědám, přesahovala běžné zaujetí mladých šlechticů.
Ještě před prvním diplomatickým angažmá, ale již jako ženatý muž, navštěvoval Metternich z vlastní iniciativy studia medicíny. Mezi přednášejícími jej zaujaly teze německého lékaře Franze Josepha Galla, který se jako první zabýval stavbou lidského mozku a jeho vlivem na chování a schopnosti člověka.
KVÍZ: Suchobřišnost, výr, tympanie. Znáte historické medicínské termíny? |
Metternich si také osvojil diagnostické znalosti, které přesahovaly rozsah mnoha jeho současníků – lékařů. Aktivně se účastnil lékařských konzilií při onemocnění členů rodiny a vždy při nich zastával racionální názor. Racionalita se projevovala také v jeho postoji k duševním chorobám a později také v postoji k homeopatii, která se těšila oblibě jeho třetí manželky Melanie.
Katalog rovněž zmiňuje, že zámecká knihovna na Kynžvartu obsahuje i celou knihovnu posledního chebského kata Karla Hussa, který byl známý svým léčitelským uměním. V roce 1827 se Huss stal kustodem nově vzniklého muzea na Kynžvartě, kam se přestěhoval s celým svým majetkem. Výstava nazvaná Lékařská literatura v zámeckých knihovnách potrvá do 10. září.
