„Sešlo se tam přes třicet tisíc korun. Mohli jsme tak koupit dvě palety tašek a jednu paletu hřebenáčů. Ty budou stačit na celý zbytek střechy, tašky máme odhaduji tak na šestinu plochy. A já chci věřit tomu, že se nám povede dát tyhle tašky do konce září na střechu. Protože lepenka, kterou krov pokryjeme, až teď vztyčíme poslední tři vazníky, to je takové provizorium, které moc dlouho nevydrží,“ říká s nadějí v hlase František Hupka, který se už několik let spolu s rodinou snaží památku vzkřísit.
Doplňuje, že sbírka na tašky stále běží. Podrobnosti zájemci najdou na facebookových stránkách památky. Zámek rovněž poptává staré cihly. Z nich František Hupka plánuje dozdít štítovou zeď, která na konírně úplně chybí. To ale až úplně nakonec, aby hotová zeď nepřekážela při obnově krovu.
„Nejdůležitější teď je dostat památku pod střechu. A na to potřebujeme tašky bobrovky. Úplně obyčejné, nepolévané, základní barvu. Sbíráme je po kusech. Třeba to, co zbude lidem ze stavby. Bohužel, některé dárce jsme museli odmítat. Například když tašky neseděly velikostí nebo barvou,“ krčí rameny a dodává, že na dosud holou část střechy bývalé konírny jich je potřeba asi 15 tisíc.
Hotovo bude do Vánoc, ale nevím, do kterých, říká zachránce tvrze |
Do konce roku Hupka plánuje intenzivně pracovat na obnově střechy a interiérů zámku. Velké kulturní akce, jakou bylo například květnové setkání koňských povozů, v této době na zámku neplánuje. „V září bych chtěl udělat komorní oslavu pro místní seniory a následně Halloween pro děti z okolí. Víc toho už nestihnu,“ konstatuje Hupka.
Ten je rád i za pomoc obyčejných lidí, kteří přinesou třeba deset tašek na střechu nebo starý zemědělský stroj či jiný letitý artefakt pro muzeum, které tu vzniká. „Já myslím, že máme být na co hrdí, protože se podařilo odvést kus práce a doslova z trosek vzkřísit kus zdejší historie. Konkrétně v této lokalitě těch pozůstatků moc nezbylo,“ dodává František Hupka.
Majetek slavného rodu
Hrádek v Kopaninách s unikátní oválnou věží pravděpodobně založili Zedtwitzové. Ti byli významnou šlechtickou rodinou, která vlastnila v Ašském výběžku rozsáhlé majetky. Dobové prameny sídlo poprvé připomínají v roce 1537.
Další listiny uvádějí, že v roce 1678 byl hrad rozšířen. Posledními majiteli byli Franz Josef von Zedtwitz a jeho syn Franz Xaver Zedtwitz, přírodovědec, spisovatel a novinář, který padl v roce 1942 u Sevastopolu.
Zámek byl v roce 1945 vyvlastněn a svěřen do péče státnímu statku. Od té doby chátral. Z původních osmi budov se zachovaly zbytky jediné. Průzkumy ukázaly, že právě tato budova, někdejší konírna, je nejstarší budovou celé usedlosti. Od roku 2010 je chráněna jako kulturní památka, o rok později začaly práce na její záchraně.
