Vede ze zaniklé obce Štítary k rezervaci, kde nyní žije stádo divokých koní. „Stezka je dlouhá přibližně dva kilometry a určena je primárně dětem. Nicméně určitě se na ní leccos zajímavého dozvědí i dospělí,“ řekl starosta Krásné Luboš Pokorný. Několik naučných tabulí, které formou komiksu předkládají základní informace a zajímavosti lokality, seznamuje kolemjdoucí i se světem původních rostlin a živočichů.

Stezku doplňuje vloni vysazené stromořadí, které se letos poprvé zazelenalo. „Vedle javorů a lip zde roste jedlý jeřáb, aronie a místní odrůdy hrušní, jabloní či třešní. Novou alej bude možné využívat k edukativním účelům. Na cestě, kterou lemuje, je u každého stromu na zemi česky i latinsky napsaný název stromu. Každý se tak bude moci podívat, jak ten který strom vypadá, jaké má listy, kůru či korunu. A pokud přijde ve vhodný čas, uvidí i květy nebo plody. Ty bude možné ochutnat,“ přiblížil Pokorný.

Školní lavice připomíná zaniklou obec v místech, která turisté opět objevují

Návštěvníci stezky, kterými mohou být vedle rodičů s dětmi třeba různé školní kolektivy, mají k dispozici také pracovní listy. Najdou je u turistické útulny. Při slavnostním otevření navíc mohli zasadit původní rostliny a byliny, které na Štítarsku dříve rostly.

Česká pochoutka nebo Rychlice německá

Přímo u rezervace divokých koní promluvil o významu zdejší krajiny botanik Jan Albert Šturma, který se věnuje ekologii rostlinných společenstev v geografickém a historickém kontextu.

Jak zmínil, přímo v rezervaci už rostou staré odrůdy ovocných stromů. S výběrem pomohl Krásenským ředitel Bečovské botanické zahrady Jiří Šindelář. „Celkem šest jabloní, dvě hrušně a dvě třešně ve formě vysokokmenů či polokmenů s dlouhověkou perspektivou. Před okusem sazenice chrání kónické dřevěné konstrukce tak, aby se koně dostali s vypásáním až ke kmeni, ale ne na kmen či do koruny stromků,“ popsal Jiří Šindelář. Dodal, že zajímavými odrůdami v oboře budou například jabloň Česká pochoutka či Strýmka, třešeň Kaštánka a Rychlice německá. Vysazena bude i hrušeň Dielova a Koporečka.

O útulnu v Krásné je stále obrovský zájem, obec zvelebuje i její okolí

Pomoci vzkřísit původní rostlinné druhy v lokalitě má i stádo divokých koní. Odborníci věří, že kopytníci svou pastvou podobně jako v Milovicích pomohou spustit metamorfózu lučních a mokřadních biotopů v oblasti bývalé obce Štítary tak, aby opět ožily původními druhy rostlin a aby se sem vrátily jedinečné druhy živočichů.

„Koním se tu daří. Přijde mi, že jsou zde naprosto spokojení, že se dobře sžili s prostředím, které jsme tu pro ně připravili. Narodila se nám tu dvě hříbata, hřebeček na podzim odcestuje rozšířit stádo jinam,“ popsal Pokorný, kterého udivilo, jak jsou divocí koně klidní a hlavně zvědaví.

Zapomenutý kout země je teď atrakcí, lidi sem lákají koně i procházka alejí

„Když jsme v oddělené části rezervace sázeli ovocné stromy, přišli se na nás podívat a pečlivě vše sledovali. Jediné, co nám nevyšlo, je předpoklad, že koně budou spásat náletové topoly, které se tu invazivně rozrůstají. Ty jim nechutnají. Nakonec se do toho budeme muset vložit a pokosit je sami. Sice jsme dostali nabídku vzít si sem pratura, který by mladé topoly s určitostí spásl, ale to je obrovské zvíře. Zůstaneme raději u koní,“ dodal starosta Pokorný.