Vše se učil za pochodu, sbíral inspiraci u zkušených zemědělců a od začátku věděl, že chce hospodařit co nejšetrněji a s ohledem na okolní přírodu. Tento přístup přinesl farmě nejen pravidelné návštěvníky, ale také řadu ocenění. Aktuálně Belina získala cenu za šetrné hospodaření a pozitivní vliv na životní prostředí od Asociace soukromého zemědělství České republiky. „Náš cíl byla rodinná farma, šetrná k přírodě, která nemusí lámat rekordy produkce,“ svěřil se zakladatel Jaroslav Prchal pro iDNES.cz.
Potěšilo vás nedávné ocenění od zemědělské asociace?
Ocenění jsme obdrželi v rámci programu Pestrá krajina, který organizuje Asociace soukromého zemědělství České republiky. Jeho získání nás velmi těší, téma životního prostředí pro nás ale není novinkou. Od počátku fungování farmy jsme chtěli do zdejšího krásného kusu přírody vstupovat co nejméně a zároveň napravit některé nešetrné zásahy z minulosti. I z tohoto důvodu jsme vybudovali naučnou stezku a několik tůní.
Myslím, že bychom se všichni měli naučit k vodě chovat jiným způsobem, v rozvoji tůněk budeme pokračovat. Už v minulosti jsme uskutečnili řadu dalších projektů, které přispěly k ochraně přírody i krajinotvorbě. V loňském roce jsme vyhráli také soutěž Dobrota Karlovarského kraje a Regionální potravinu. Tato ocenění jsou skvělá motivace, i když ještě důležitější jsou spokojení návštěvníci.
Můžete zavzpomínat na začátky v Nežichově?
V devadesátých letech jsem provozoval s partnery tiskárnu a grafické studio. Postupně jsme vybudovali čtyři pobočky po republice. Tehdy jsme s manželkou bydleli v Karlových Varech. V roce 1995 jsme poprvé navštívili Nežichov, kamarád si zde pořídil chalupu. Zdejší příroda nám učarovala a začali jsme se zajímat, zda zde není k mání nějaký rekreační objekt.
Nakonec se podařilo vhodnou chalupu najít a pořídit. Postupně jsme zde trávili stále více času a utíkali z města. Když jsme později zvažovali výstavbu rodinného domu, napadlo nás, že bude jednodušší přestavět chalupu. Prodali jsme tedy byt v Karlových Varech, začali stavení zvelebovat a v roce 2001 se přestěhovali natrvalo.
Tehdy jste založili biofarmu?
K chalupě patřilo poměrně dost pozemků a nás mrzelo, že na nich hospodaří někdo jiný. Začali jsme se tedy zajímat, jak bychom se mohli zemědělství věnovat sami. Sbírali jsme informace, jezdili na exkurze na farmy nejen v Čechách, ale i v zahraničí, pozorovali, co by bylo možné realizovat. Představa, že se podaří vybudovat farmu podobnou těm v Rakousku, Německu nebo Itálii, byla v době založení dost vzdálená (úsměv).
Také jsem si udělal takzvané zemědělské minimum. Postupně jsem opouštěl svět podnikání a vrhl se na rozvoj farmy. Začínali jsme se stádem ovcí, později přibyl skot a další zvířata. Naše farma letos slaví dvacet dva let od založení. Přišel jsem z jiného oboru, často jsem se učil systémem pokus omyl, ale moc mě to bavilo. Farma se stala pro celou rodinu postupně srdcovkou.
Na jak velké ploše hospodaříte?
Časem jsme přikoupili další pozemky, některé si pronajali. V současnosti hospodaříme na čtyřiceti hektarech vlastní půdy a dvaceti pronajatých. V začátcích dalo dost práce dát všechny pozemky do pořádku. Museli jsme je vyčistit od náletových dřevin, ale podařilo se to. Tehdy jsem si občas říkal, do čeho jsem se to zase pustil (úsměv). Naštěstí rodina mě vždy podporovala, s manželkou Kamilou jsme se nevzdali.
Drahé energie farmáře z Beliny nezastavily. Aby udrželi ceny, jedou na slunce |
Vaše farma je otevřená veřejnosti. Od začátku jste počítali s tím, že se zde budou konat nejrůznější akce a nebude problém se přijet podívat, jak hospodaříte?
Určitě ano. Nikdy jsme nechtěli být izolováni od lidí. Vybudovali jsme vlastní minimlékárnu, začali jsme vyrábět sýry, tvarohy, pomazánky a další mléčné výrobky. Nabízíme je hostům v penzionu, chatce a domečku, návštěvníkům krámku i turistům a cyklistům, kteří navštíví náš Biosek. Kolem farmy se vytvořila komunita přátel a návštěvníků, kteří se také často ptali na možnost přespání. Z toho důvodu jsme časem zprovoznili dva apartmány v podkroví bývalého hospodářského stavení. Dlouhou tradici zde mají i nejrůznější koncerty, recitály a mnohé další kulturní události.
Co vám jako farmáři nejvíce komplikuje život?
Vždy říkám, že největším nepřítelem zemědělce je jaro, léto, podzim a zima (smích). Výkyvy počasí dokážou přidělat vrásky. Problémem jsou i stoupající náklady na energie. Pokud bychom ceny energií promítli do ceny výrobků, znamenalo by to, že na ně nikdo nebude mít. Instalovali jsme tedy solární panely a jedeme dál.
Čekal jsem, že odpovíte, že největší starostí je byrokracie…
To je další věc, která nás hodně zaměstnává. Musíme být s nadsázkou schopni ukázat, kam se poděl každý balík sena, stále vyplňujeme různé statistiky a tabulky. Před pár lety převzal vedení farmy náš syn Jaroslav. Když se podrobně seznámil se všemi nutnými náležitostmi, docela se vyděsil. Někdy si člověk připadá více jako úředník než zemědělec. Naštěstí jsme na farmě velmi dobrý tým a vše zatím zvládáme.
Farmy v kraji zvou lidi na dovolenou. S kydáním hnoje i výrobou sýra |
Chystáte na letošní rok nějaké novinky?
Stále přemýšlíme, jak se posouvat dále. To se daří i díky tomu, že řízení farmy přebírá můj syn Jaroslav s přítelkyní Lenkou, kteří do fungování Beliny aktivně vnáší nové trendy. Rozvíjejí sociální sítě, nezapomínají na fotovoltaiku nebo loni spustili nabíjecí stanici pro cyklisty zdarma.
Plánujete i nějaké kulturní programy?
I v letošním roce se můžete těšit na spoustu akcí. Brány otevřeme tradičně na Velikonoční sobotu a každou další sobotu až do svátku svatého Václava bude probíhat prodej našich bioproduktů ze dvora. Kromě toho chystáme pestrý program – od velkých akcí, jako jsou květnové narozeniny farmy, až po menší setkání, například letní brunche či zpívání u kiosku.
Chceme podpořit i začínající zpěváky, kapely nebo divadelníky a umožnit jim zde vystupovat. Letos navíc přibudou i staronové akce. Vracíme se k výukovým programům pro školy a příměstské tábory a přidáváme i speciální akce, jako jsou oslavy svatého Jána či společné pozorování hvězd. Nacházíme se totiž v oblasti Manětínské oblohy, kde je tma téměř nedotčená světelným smogem.
Plánujeme také workshopy a kurzy. V současnosti přemýšlíme o kurzech na zpracováním ovčí vlny, pečení chleba, keramiky, vázání květin nebo kovářství. Kromě sobotních návštěv nabízíme také možnost ubytování, díky kterému si můžete vychutnat atmosféru venkova naplno. Chystáme také speciální offline víkend, během kterého si návštěvníci odpočinou od technologií a zpomalí v rytmu přírody.
Když se podíváte na dvacet dva let fungování Beliny, litoval jste někdy, že jste se do farmaření pustil?
To určitě ne. Byla to sice veliká životní změna, ale rozhodně bych neměnil. Za ta léta jsem díky farmě poznal spoustu báječných lidí. Doufám, že budeme moci Belinu nadále rozvíjet a bude dělat radost nejen nám, ale i návštěvníkům. Náš cíl byl vždy rodinná farma, šetrná k přírodě, která nemusí lámat rekordy produkce, ale být místem, kam se lidé rádi vracejí. Věřím, že se nám to zatím daří naplňovat.
