Na sociálních sítích se objevila videa, která úhyn labutí a Chebsku dokumentují. „Je to věc, která se zde opakuje a údajně zde byla dle záchranářů i dva roky zpátky, kdy se také tato hrůza zametla pod koberec,“ obrátila se na redakci Marcela Kupilíková z Chebu.
Podle ní se neoficiálně mluví o tom, že v místech výskytu labutí prováděli zemědělci chemický postřik. „O případu víme, na starosti jej ale má Krajská veterinární správa,“ konstatoval Jakub Kopřiva, mluvčí krajského ředitelství policie.
Veterináři podle něj provedli pitvu jedné z uhynulých labutí. „Výsledky rozboru vzorků zatím nemají,“ konstatoval ve čtvrtek dopoledne policejní mluvčí.
Laboratorní vyšetření vzorků z uhynulých ptáků zadal i Dobrovolnický ekologický spolek – ochrana ptactva (DES OP) z Plzně, který situaci na Chebsku rovněž monitoruje. Jeho předseda Karel Makoň je přesvědčený, že za úhynem labutí je ptačí chřipka.
„Všechny příznaky tomu odpovídají. Navíc se našel i uhynulý racek, který řepku určitě nežral,“ řekl Makoň s poukázáním na spekulace, že se ptáci otrávili chemicky ošetřenou mladou řepkou. Tuto možnost nicméně nevylučuje. „Také my čekáme na výsledky laboratorních vyšetření, které nám dají odpovědi,“ konstatoval.
Uhynulých ptáků podle něj není mnoho. „V pondělí hasiči, kteří situaci monitorují, odvezli dvanáct kusů, v úterý sedm a ve středu jeden. Z toho je patrné, že problém je na ústupu,“ uvedl předseda plzeňského ochranářského spolku.
Na Toužimsku někdo zřejmě otrávil samici orla, její mládě v hnízdě uhynulo |
Počty uhynulých kusů hasiči nepotvrdili. „Vše ohledně tohoto případu komunikuje Krajská veterinární správa,“ řekl mluvčí krajských hasičů Martin Kasal.
Za krajské veterináře ovšem může mluvit pouze ředitelka správy, která je aktuálně na dovolené. Mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer nicméně potvrdil, že vzorky z uhynulých labutí veterináři testují jak na ptačí chřipku, tak na případnou otravu chemikáliemi.
„Krajská veterinární správa o problému ví a intenzivně se jím zabývá od pondělí 10. března. Mělo se jednat o postupný úhyn sedmnácti labutí a jednoho racka,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Veterináři ve středu 12. března odeslali do Státního veterinárního ústavu v Praze vzorky uhynulých ptáků. „Kromě vyšetření na ptačí chřipku proběhne také toxikologické vyšetření s cílem potvrdit či vyloučit možnou otravu. Případem se zabývají také Česká inspekce životního prostředí a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a PČR,“ dodal Majer.
Virus ptačí chřipky mají podle Karla Makoně zvířata v tělech běžně. „Je jedno, jestli mladí, nebo staří, nemoc napadá všechny. Záleží na tom, v jaké jsou ptáci kondici,“ vysvětlil Makoň. Státní veterinární správa má podle něj dobře zpracovaný systém evidence výskytu tohoto onemocnění.
I kdyby se virus ptačí chřipky prokázal, nebyla by to podle něj tragická zpráva pro majitele velko i malochovů z okolí. „Statní veterinární správa případ zaeviduje a informuje chovatele v okolí. Ti už ale v té době stejně dělají preventivní opatření, aby se nákaza do chovů nedostala,“ popsal běžný mechanismus postupu Karel Makoň.
U volně žijících ptáků se podle jeho názoru nic dělat nedá. „Proces nedokážeme ovlivnit,“ podotkl. Přesto člověk vývoj částečně ovlivnit může. „Důležité je nepřikrmovat ptáky na shromaždištích. Na malé ploše jich je hodně kusů, což nákazu umocňuje. Chybou je rovněž nemocné ptáky převážet,“ doplnil Makoň.
