Podle hornoslavkovského starosty Alexandra Tereka se město prostřednictvím škol v druhé polovině září obrátilo na občany s dotazem, zda by měli zájem nechat své děti naočkovat v případě, že by na to Karlovarský kraj finančně přispěl.

„Kladně odpověděli rodiče celkem 302 dětí, což je přibližně polovina z celkového počtu dětí v našich základní a mateřských školách,“ konstatoval Terek. Město následně požádalo vedení kraje o individuální dotaci a krajská rada její poskytnutí na svém posledním zasedání jednomyslně schválila.

Očkování proti hepatitidě A není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Finanční prostředky od kraje tedy město nyní využije na očkování zmíněných žáků základních a mateřských škol.

Postup bude takový, že radnice s pomocí škol vyzve rodiče, aby děti k očkování u pediatrů zaregistrovali, a po jeho provedení jim následně proplatí náklady na první i druhou dávku.

V Karlovarském kraji se rozšířila žloutenka, ohniskem je Horní Slavkov

Očkování se skládá ze dvou dávek s odstupem 6 až 12 měsíců. První z nich je základní, druhá pak posilující. Vakcinace hornoslavkovských dětí by měla začít v říjnu. Místní školská zařízení zároveň posílila hygienická opatření a rozmístila stojany s dezinfekcí.

Hygienici nadále evidují zvýšenou míru nákazy na Sokolovsku, především v Horním Slavkově a Kraslicích. Podle zjištění redakce je pravděpodobnou příčinou nedodržování základních hygienických návyků. Od začátku roku do 4. října bylo v Karlovarském kraji do informačního systému infekčních nemocí (ISIN) vykázáno celkem 49 případů hepatitidy A (HAV). Konkrétně čtyři případy na Karlovarsku, 44 na Sokolovsku a jeden na Chebsku.

„Aktuálně je hlášeno dalších pět nových případů, u kterých provádíme epidemiologické šetření,“ upřesnila Michaela Zajíčková, mluvčí krajské hygienické stanice.

Zvýšená míra výskytu nákazy žloutenkou více zatěžuje i kapacity infekčního oddělení karlovarské nemocnice, kde ve středu s touto diagnózou leží šest lidí.

Podle mluvčí nemocnice Markéty Singerové tak ubývá kapacity pro umístění pacientů s jinými nákazami, především covidem, které tak zdravotníci izolují na odděleních, kde jim byla infekce při hospitalizaci zjištěna.

Infekční oddělení má kapacitu 20 lůžek a se žloutenkou tam poslední dobou v jednu chvíli leželo i 16 nakažených. Doba hospitalizace se různí podle průběhu onemocnění, v některých případech trvá i měsíc.

Dvakrát více nakažených žloutenkou. Podle lékařů za to může špatně upravené maso

Nárůst případů žloutenky už karlovarská nemocnice eviduje od letošního května. Podle doktorky Michaely Valašíkové z infekčního oddělení současný vývoj nápadně připomíná podobnou situaci v regionu před přibližně deseti lety. Na základě zkušeností z tehdejší doby lékařka odhaduje, že bude trvat asi rok až rok a půl, než zvýšený počet nákaz odezní a situace se vrátí do normálu.

Jediná skutečně funkční prevence je očkování, zdůraznila Singerová. To lze podstoupit u praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Očkování je sice za úhradu, zdravotní pojišťovny však částečně přispívají. Samozřejmostí je také častá a důkladná hygiena rukou, ideálně s jejich následnou dezinfekcí. Zejména po použití toalety a před konzumací stravy.

Počet nemocných hepatitidou A se v čase mění a podle krajské hygienické stanice momentálně není důvod ke stanovování plošných mimořádných opatření v Karlovarském kraji.

„Všem případům žloutenky A se intenzivně věnujeme, nemocné osoby jsou izolovány na infekčním oddělení a rizikové kontakty mají stanovena opatření, především lékařský dohled,“ upřesnila Michaela Zajíčková.

Ten spočívá v povinnosti podrobit se lékařské prohlídce, opakovanému laboratornímu vyšetření krve, důsledném dodržování hygienických návyků, zejména mytí a dezinfekce rukou, a omezení některých aktivit. Například účasti na hromadných akcích, návštěvy bazénu nebo sauny.

Není žloutenka jako žloutenka. Některou chytíte z masa, o jiné roky nevíte

Hygienická stanice také stanovuje opatření v kolektivech, kde se objevil případ žloutenky A, která jsou zaměřena na dezinfekci, hygienu rukou, úklid, režim stravování a případně i na manipulaci s prádlem. Jejich plnění hygienici kontrolují.

Žloutenka typu A nebo také virová hepatitida typu A je akutní zánětlivé onemocnění jater způsobené virem HAV. Vyskytuje se zejména v místech s nízkým hygienickým standardem. Onemocnění napadá lidi každého věku vyjma těch, kteří již onemocnění prodělali nebo proti němu byli očkováni.

Se zvýšeným výskytem žloutenky se v roce 2015 potýkal i Cheb. Hygienici následně zjistili, že ohniskem nákazy byl bývalý klášter klarisek, v němž přespávali bezdomovci. O rok později byl zdemolován: